10. Spolu to zvládneme

95 8 0
                                    

Zatáhla jsem závěsy, které byly okolo postele Siriuse. Sirius totiž spí nejraději ve tmě a já to vím. Pořád mě držel v obejmutí i když už spal. Naposledy jsme takhle spali, když nám bylo asi deset. Sirius tehdy schytal své první rány ohnivým bičem. Předstíral, že ho nic nebolí, ale mě bylo jasné, že určitě ano. V noci jsem se mu tajně dostala do pokoje. Nespal a svíjel se v bolestech. Bylo mi ho strašně líto a přála si jeho bolest přenést na sebe. A tak jsem aspoň šla spát k němu.

A co teda nechápu, potom mě to tělo doopravdy trochu začalo bolet, asi z pocitu. Možná to souvisí s tou mojí schopností ovládat oheň, na kterou už jsem skoro zapomněla. Jeho rány totiž způsobil oheň. Možná taky právě proto mě ty rány nikdy nebolely tolik, jako Siriuse. Už bych to vážně měla někomu říct. Ale komu? Na Siriuse je toho moc, Remus má svých problémů taky dost, Peterovi nevěřím, Stella u mě už nemá takovou důvěru, Regulus už vůbec a nejsem si jistá, jestli je James ten vhodný člověk, kterému bych to chtěla říct. Jasně, bavím se i s jinýma holkama, ale těm se mi to říkat nechce. Ale teďka bych měla jít spát. Třeba to zítra bude budu vědět.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Utíkám lesem. Za mnou běží vlkodlak. Nevím, jak daleko to ještě zvládnu. Ten vlkodlak je Remus a právě jsem ho svojí přítomností trochu rozhodila. Hůlka mi vypadla někde cestou. Umí vůbec vlkodlaci lézt na stromy? Já jo, ale bude to riskantní. Dobře, musím se dostat za hranice svých možností co se týče běhu. Ještě trochu zrychlím. Mám pocit, že mě dohání. A je celkem blízko. Před sebou mám strom. Dobře, to zvládnu. Vyskočím a rukama se chytnu větve. Nějak se vymrštím a jsem nahoře. Vypadá to, že vlkodlak, teda Remus za mnou nemůže. Proč jsem nikomu neřekla o té schopnosti? Mohla bych si teď ohněm zachránit život.

Vzbudila jsem se. Ztěžka dýchám. Posadila jsem se a tím jsem omylem vzbudila Siriuse.
,,Co se děje Kate?" zeptá se mě Sirius.
,,Měla jsem noční můru. Utíkala jsem Remusovi, který byl proměnený ve vlkodlaka." nejistě jsem mu řekla.
,,Kate, to bude dobré, my mu pomůžeme" řekl a jemně sevřel moji ruku v té jeho.
,,Siriusi, musím ti něco říct. Víš, já asi můžu ovládat oheň a vůbec nevím, co s tím" nejistě jsem mu pověděla.
,,Kate, to je dost možné. Jednou, když jste byli někde s Regulusem, otec mi o tom vyprávěl. Víš, že mám radši otce a on si myslel, že tu schopnost budu mít já. Bellatrix ji má taky a náš oblíbený strýček Orlando též. Říká se tomu Ignislia. Může se projevit klidně v pozdějším věku. Testuje se to tak, že si musíš představit, že ti jde od dlaní oheň. Pokud schopnost máš, dlaně budou teplejší. Zkusíš to?" kouknul se na mě Sirius.
,,Dobře"
Představuji si plamínky ohně které jdou od mých dlaní. Siri mě drží za obě ruce.
,,Kate, stoprocentně tu schopnost máš. Tvá ruka je až příliš teplá. Strašně rychle ti vzrostla teplota. 

Přestala jsem si plamínky představovat, abych to tady ještě nepodpálila.

 ,,Co teď s tím? zeptala jsem se ho. ,,Tak to vůbec netuším. Možná bychom to měli říct někomu z učitelů nebo ostatním Pobertům. Co já vím. Třeba o tom Remus něco četl. " řekl mi šeptem Sirius. Při zmínce Remusova jména jsem se pousmála. ,,Kate, proč se najednou tak usmíváš?Řeknu Remusovo jméno a .....počkat, nechceš mi něco říct?" začala jsem se červenat. ,,Ne, nechci." 

,,Tobě se líbí" 

,,Ne, nelíbí" v tuto chvíli jsem musela být rudá jako rajče. 

,,Kate, to neutajíš"

,,Tak dobře, vzdávám se líbí se mi." sklopila jsem pohled abych nemusela čelit tomu jeho.

,,Ségra, ale slib mi, že o něm nebudeš básnit jak o nějakém bohovi" řekl naoko vážně.

,,Já? Nikdy! Ale kolik je hodin? Neměli bychom jít na vyučování?" zeptala jsem se ho.

,,V klidu, je asi sedm ráno a vyučování nám začíná dneska o půl deváté" v klidu řekl.

,,Co je dneska vlastně za den?Nějak jsem těmi událostmi ztratila přehled" položila jsem mu další otázky

,,Je pátek. Ségra, s tebou je to čím dál tím horší" začal mě škádlit.

,,No já nevím kdo si tady češe ráno vlasy čtyřicet minut" oplatila jsem mu to zase já.

,,No já nevím, třeba James?" řekl nevinně. 

,,Končím, jdu se dát dohromady a vzbudit Jamese, když už můžu" šibalsky jsem se usmála.

,,Jdu s tebou!" rychle se přidal Sirius.

Jelikož jsme Poberti, máme taky spoustu šprýmařských předmětů. Taky potřebujeme na některé naše žerty kyblík. ,,Siriusi, kde ten kyblík zase je?" otočím se na něj, ten už ale vítězně svírá v ruce kyblík. Naznačí mi, že jde do koupelny. A co tam? Napustit vodu do kyblíku, ten potom vylijeme na Jamese. Může se vám to zdát slabé, ale on tohle nesnáší. A to doopravdy hodně. Je mi jasné, že budu muset jít do mého pokoje ještě pro oblečení, takže až to vylijeme na Jamese, radši zdrhnu, bude to rozumnější. Sirus se už konečně vypotácel z koupelny a pomalu jde k Jamesovi. Já se přesouvám ke dveřím. 

,,Kdo.Mě. To. Sakra. Polil?!" ozval se naštvaně James. "Nenápadně" ukážu na Siriuse a běžím do svého pokoje. Tam už se akorát rychle převléknu, učešu, vyčistím zuby  a vezmu věci a už jdu na snídani, abych nemusela čelit Stelle. Nevím, jestli se na ni budu moct v následujících dnech vůbec podívat a Sirius asi nápodobně. 

Kate Walburga Blacková [pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat