Úplněk v Nás {Moon in Us}

10. Shledání

Na obrázku je Jennie ve vlčí podobě...

Iota [jóta] = Člen smečky těsně nad Omegou, tedy nejnižším členem. Řadí se do něj spíše ti, co ještě postavení nemají...

Listí nám šustilo pod nohama, když jsme šli. Zachvíli, tu nebylo listí, ale mech. Ten tvořil měkký kobereček, hebký na naše bosé nohy. Ano, celou dobu jsme chodili bosky... Vlastně celý život! Teda Nick měl tenisky...
Ani nevím, kde je vzal...
Nad hlavami nám zpívali ptáci. Každý svoji píseň a vznikala tak dokonalá symfonie.
„Tady zůstávám." prohlásila jsem hrdě když jsme došli k prostorné jezkyni.
„Souhlasím.." přidal se Ico a přitom pokývl hlavou. Nick nic neřekl, jen nasadil svůj příšerně žárlivý pohled, který doslova a jasně říkal:
‚Chci abys byla jen moje!!'...
Bylo mi to dost nepříjemné... Není můj Alfa tak co? Můžu se přátelit s kým chci! Ico je fajn, ale někdy je trochu vyčůranej... Toď vše!
Každý můj krok se v jeskyni ozýval, odrážel se od stropu a stěn, a my jsme ani nedutali. Všechno bylo asi třikrát hlasitější, než normálně. Najednou se ozvalo křupnutí větvičky za námi. Všichni jsme se otočili.
„Halo?" zavolal Nick, zněl trochu nervózně.
„Mešita vole.." zazněl neznámý hlas z místa kde se ozvalo křupnutí. Nikdy jsem ho neslyšela. Byl to muž...
Nick vypadal poměrně vystrašeně... Čeho se bál?!
Vždyť je vlkodlak, ještě navíc docela pěkně namakanej...
Ten by přepral klidně i Tyranosaura, kdyby chtěl!
„Počkejte tady... Musím si pro něco skočit..." popošel kousek pozadu, potom se otočil a rozběhl se ven.
My tam jen tak stáli a čuměli jak Nick mizí za obzorem hluboké jezkyně...
Mám pocit, že mi něco tají...
Něco hodně důležitého...
Něco tady nehraje...
Podívali jsme se na sebe s Icem, takže mi bylo jasné, že je stejného názoru...
„Theo! Ico!" někdo nás oslovil. Rozběhli jsme se k východu. Stála tam menší zrzka s rozářeným úsměvem.
Bylo mi jasné, kdo je to...
A Icarusovi taky!
„Jennie!!" skočila jsem po ní, jako hladový lev, a pevně ji obejmula. Moje kamarádka mi fakt chyběla...
„Mysleli jsme, že jste mrtví!" Vypadala, že bude snad i brečet.
„Chytili nás Lovci! Dostali jsme se ven! Pomohli jsme i..."
Pardon... Došla mi slova...
„Nicku!!" křičela jsem na všechny strany.
„Už jsem tady!" ozvalo se po chvíli...
„Kdo to je?" zeptal se váhavě Nick.
„Moje kamarádka Jennie..."
„Moc mě těší!" skočila mi do proslovu.
„Em... Nick..." vypadal trochu zaraženě.
Snad zase nežárlí! Ta jeho povaha mi začíná dost lézt krkem..
Jennie nás zavedla až do nynějšího doupěte naší smečky. Tvořila ho zřícenina nějakého kostela, se sbořenou nefunkční fontánou. Těsně vedle fontány byl plochý kámen, na kterém se zrovna vyhříval Alfa ve vlčí podobě. Pod ním byl menší kámen, na něm seděla Alfova družka... Na kraji bylo sedm doupat. Bylo mi jasné, kde kdo spí...
Ze všech stran se ozývají naše jména, tedy kromě Nicka... Na toho všichni koukali, jako na vetřelce.
Bylo mi ho popravdě trochu líto...
Došli jsme až k Alfově kameni, a poklekli jsme. Alfa se proměnil do lidského těla a z kamene seskočil.
„Kdo je to?!" zeptal se důrazně.
„Byli jsme uvězněni Lovci pane. Je to přítel" řekla jsem se skloněnou hlavou.
„Jaké je tvé jméno?!"
„Nick, pane." podíval se mu do očí.
Ale ne!
„Jo tak Nick?!!" zvýšil hlas. „Vydíte ho?! Přišel mě odprosit abych ho přijmul do smečky!!" pokusil se ho zesměšnit, ale nakonec se zasmál naštěstí jen Liam.
Toho ctižádostivýho jízlivce Liama fakt ze srdce nenávidím!!
„Nepřišel jsem vás o nic prosit. Přišel jsem se přidat!" řekl otevřeně... Sakra! Fakt se divím, že se Alfa nenaštval...
„Já bych ho přijmula..." vložila se do toho Kiara. Kiara je Alfova družka a rádkyně... Radí mu, když potřebuje, takže měla právo se do toho vložit...
„Vypadá silný, oddaný, rychlý a dobrý lovec... Bude silným bojovníkem..." řekla Kiara. Myslím, že se jí Nick líbí... Takhle většinou nemluví... Vždy mluví jinak, když je v nevšedním rozpoložení.
Ani se jí nedivím, že se jí líbí někdo jinej než její druh... Je o dvacet let starší a je docela nepříjemný... Fakt se jí nedivím...
„Zatím tu může zůstat! Bez práv, jako Iota! Pak se uvidí, co s ním uděláme!"

Tak jsem tady s další kapitolou. Snad se líbila a děkuju za přečtení ❤️