ztemnělá obloha
zakryla tvář dvou lidí
nosívajíc své srdce na dlani
aniž by se o ně dělili
pyšnili se poutem mezi nimi
na hraně vesmíru
odkrytá cudnost
mizící na pokraji zkázy
miliony kilometrů
odhalené kůže
a přec jen jedno srdce
v jednom spojení
výkřiky pohlcené v mlžné nicotě
tváře dvou zamilovaných lidí
ČTEŠ
NAIVETY
PoetryPřiznejme si to, každý jsme naivní. Někdo víc, někdo míň. Ale každý doufá ve šťastné konce, není to tak?