Cestou autem jsme moc nemluvili. Ptal se mě jenom na to, co chci pustit za hudbu. Když jsem mu řekla, ať pustí The Neighbourhood, tak protočil jeho hnědými panenkami. Byl zvláštní. Choval se jinak než předešlý den. Nebyl to ten něžný kluk, který mě zachránil. Byl to kluk, který se snažil být drsný. Byla jsem za to na něho naštvaná. „Nechtěla jsem, aby to dopadlo takhle. Brian je holt trošku starostlivý." Celkem jsem ho překvapila, že jsem se o včerejšku zmínila.
„Už je mi to jedno." Jedno?! Co mu sakra je? Proč je tak nepříjemný?
„Fajn." Byla jsem už naštvaná.
„Fajn." Odpověděl. Opřela jsem se o okno a čekala, než dorazíme do centra.
Jenom co zaparkoval auto v dolním parkovišti, vystoupila jsem. Poděkovala jsem mu za odvoz, protože přece jenom jsem slušná. „Budeš chtít potom odvézt zase zpátky?" Zeptal se mě.
„Nejspíš jo, pokud ti to teda nevadí."
„Ne. Buď tady o půl sedmé." A stímhle odešel. Byla teprve jedna hodina, takže jsem měla dost času. Vyjela jsem výtahem úplně nahoru, kde by mělo být nějaké jídlo. Sedla jsem si do pizzerie, kterou jsem tam našla. Asi o 10 minut později ke mně přišla servírka. Objednala jsem si pizzu Havaj. Když mi ji přinesla, vypadala ta pizza ještě lépe než na obrázku. U toho co jsem ji jedla, jsem se dívala na stránku školy, na kterou mám za pár dní nastoupit. Koukala jsem se na kroužky, co škola nabízela. Zaujal mě holčičí lacrossový tým. Nemám moc velký talent na sporty, ale mohla bych to alespoň zkusit.
„Ahoj." Neznámý kluk na mě promluvil.
„Ehm. Ahoj?!" Byla jsem trochu zmatená, proč na mě mluví.
„Nevadilo by ti, kdybych si tu sedl? Je tu všude plno a já mám vážně hlad." Zdálo se, že je to fajn kluk, ikdyž jsem ho vůbec neznala.
„Jo, určitě. Nechceš si dát tuhle druhou půlku pizzy? Myslím, že už to nesním. Jsem úplně plná." Jen co jsem to dořekla, rozzářily se mu oči.
„Bude mi ctí." Oba jsme se rozesmáli.
„Mimochodem, jmenuji se Timmothé, ale můžeš mi říkat Timm."
„Ráda tě poznávám, Timme. Já jsem Summer."
„Ty jsi z Leesburgu? Nikdy jsem tě tu totiž neviděl." Zeptal se mě.
„Jo jsem. Před týdnem a půl jsme se tady nastěhovali." Odpověděla jsem Timmovi.
„Aha, tak to se ani nedivím, že jsem tě ještě neviděl." Opět jsme se smáli. Byla jsem moc ráda, že si ke mně sednul. Chvilku jsme tam tak seděli, jedli, smáli se a bavili se o našich životech. Zjistila jsem, že chodí na školu, na kterou budu chodit i já. Jsem za to šťastná, aspoň tam bude nějaká známá tvář.
ČTEŠ
Lets sleep under the Stars
RomanceŠestnáctiletá Summer se společně se svou rodinou stěhuje do nového městečka. Měla jednoduché děctví, dokud ji neumřel otec. Myslela si, že se to změní, když se přestěhuje, jenže se to celé ještě zhoršilo, když poznala svého nového souseda Jamese. Ná...
