Boobear

B9B

Vydá se do koupelny a já hned za ním. Nechápu jak to stihl, ale byl už pod proudem vody. Byl jsem naprosto vždycky natěšený jak malé dítě.

Pomalu se natáhnu rukou ke klice ke dveřím, abych je mohl otevřít.

Proč?!
--------------------------
Zrovna tak skvělá část a já se musím probudit. Pane bože, proč? To mi nechceš dopřát na něj pohled? Pohled, po kterém tolik toužím.

Podívám se kolik je hodin na mobil. Mám ještě půl hodinu do zazvonění budíku. To se mohlo stihnout!

Zajímalo by mě, proč vždy při dobrém snu se probouzím dřív, je to tak naprosto pokaždé.

Věděl jsem, že už nemá smysl jít spát, a tak jsem vypnul budík a šel si aspoň dát ranní sprchu.

Moje mamka nebyla doma, protože snídaně byla na stole se vzkazem, že jde na schůzku ohledně práce.

Tak brzo? v životě jsem neslyšel o tak brzké schůzce, musí určitě něco tajit.

Třeba si konečně někoho našla, zasloužila by jsi ho. Je už hodně dlouho bez partnera a vždy když jsem ji viděl jak koukala na páry, tak mě bolelo srdce. Ten její smutný pohled.

Musím přiznat, že jsem se snažil párkrát ji dát s někým dohromady, ale  ani jednou mi to nevyšlo.

Rychle se nasnídám, protože jsem až moc dlouho přemýšlel. Vezmu si batoh a vyrazím směr ta mučírna.

Doufám, že si dnes neslíznu to jak mě kluci zachránili. Doufám, že už ve škole bude Harry s Niallem a Liamem. 

Trochu začínajíc klepat se vejdu do školy, začnu se rozhlížet a hledat možnou hrozbu. Nikde, nikdo. Když najednou.

,,Co se tu rozhlížíš jak špión?" promluví někdo za mnou.

Dostal jsem takový šok. Pomalu se kouknu za sebe a uvidím Nialla. Kámen mi spadl ze srdce.

,,Koukám jestli tu někde není hrozící nebezpečí," odpovím.

,,Nebezpečí?"

,,Koukám jestli tu není někde Majk. Nechci dostat za vyučenou za to jak jste mě s Liamem zachránili minule."

,,Za žádnou vyučenou nedostaneš. Jenom se k tobě přiblíží a skončí špatně," zavrčí naštvaně. ,,My si tě ochráníme, cokoliv by se stalo, nějak by ti vyhrožoval, tak nám to řekni," dopoví koukajíc se mi vážně do očí.

,,Dobře, děkuji. Vážím si toho hodně Nialle."

,,Od toho jsou kamarádi Louisi," usměje se zase na mě.

,,Um... kde jsou kluci?" ano, ptám se kvůli Harrymu.

,,Dnes nepřijdou, budeme tu sami, snad ti nevadím."

,,Ne, nevadíš,  aspoň se můžeme dozvědět více o sobě," řeknu upřímně. Vážně chci o klukách vědět co nejvíce.

Jsem živá, nejsem mrtvá. Nevydala jsem kapitolu, protože toho mám hodně, ale už se to lepší. Ostatně myslím, že jsem už tohle psala v minulé kapitole.
Taky se těšíte až vše skončí? Já strašně moc, mám toho fakt moc. Sice mi po škole začne pořádně práce, ale co, že?
Doufám, že jste si kapitolu užili aspoň trochu.
Jinak děkuji za 143 přečtení. Pro někoho je to málo, ale pro mě hodně a velice si toho vážím.
Zase jsem se nějak rozepsala, měla bych radši už přestat. Zajímavé je, že vždy když k vám mluvím, můžu se rozepsat co nejvíce.

TajemneJmeno