Boobear

B5B

Po zbytek dne jsme s Harrym společně moc nemluvili, ale docela dost jsme si vyměňovali letmé pohledy.

Chvilku jsem se koukal já a jakmile se otočil tak jsem od něj pohled odvrátil a koukal se zase chvilku on. Byla to taková naše hra. Kolikrát jsem se díky tomu usmíval jako nikdy.

Byl jsem až překvapený jak jenom pohled na něj s nepatrnou hrou mi vytvářelo úsměv na tváři. Něco v něm bylo zvláštního, něco přitažlivého.

Věděl jsem, že ho chci celého poznat. Chci vědět veškeré maličkosti o něm, chci znát veškerý záhyb jeho těla, chci vědět významy každého tetování co zdobí jeho kůži.

Možná mi vše bude dlouho trvat než to zjistím, ale hodlám tuto cestu kvůli němu podstoupit.

Doufám, že mě nechá k sobě proniknout.

Přemýšlel jsem také nad Niallem a Liamem, třeba to znamená, že jsem si konečně našel kamarády a že se našli nějací šílenci, kteří jsou ochotni se mnou mluvit.

Byl jsem tak rád, mám už konečně někoho za kým můžu dojít, někoho stejného jako já, někoho kdo mě nebude odsuzovat.

Na konci školy jsem vyrazil okamžitě domů, tak trochu jsem doufal, že si mě třeba Harry zastaví, ale doufal jsem vcelku zbytečně.

Nezastavil si mě on, ale Niall, který na mě hulákal snad přes celý školní plac.
Koukal jsem všude okolo kolik lidí se dívá. Naštěstí nám moc lidí nevěnovalo pozornost.

,,Louisi, jdeme dnes večer  do kina, nechceš s námi?" zeptá se.
,,Na co?"
,,Nevíme zatím." odpoví.

,,Nechci Vám překážet, určitě si chcete užít čas společně," řeknu trochu smutně.

,,Ty? Nikdy. Chceme tě více poznat a navíc bude tam i Harry." zasměje se na mě.

,,Vážně? Um.... teda nebude mu to vadit?"

Kluci se na sebe po mém výkřiku podívají a udělají na sebe úšklebek.

,,Bude rád jak blecha, necháme mu tě jako překvapení," řekne zase Liam.

,,Netuším proč bych měl být překvapení. V kolik mám být před kinem?"

,,V sedm."

,,Dobře, budu tam, uvidíme se," řeknu a už se konečně vydám domů.

Teď jsem byl naprosto jako holka. Absolutně  nevím co na sebe! Vyházel jsem snad všechno oblečení ze skříně.
Byl jsem tak zoufalý, šílel jsem. Kde je někdo, aby mi pomohl?

Nejlepší vůbec bylo, že jsem měl být u kina za půl hodiny a cesta mi trvá takových dvacet minut.

Nacházel jsem na sebe to první co mi přišlo pod ruku a vyletěl co nejrychleji z domu.

Bylo kolem sedmé když jsem konečně doběhl ke kinu.

,,Promiňte, nestíhal jsem," řeknu mezi mými nádechy.

,,Nemusel jsi běžet Louisi," zasměje se Niall. ,,Stejně tu není ještě Harry. Vždy chodí pozdě. Poslední dobou nám s Liamem přide, že to dělá naschvál," zasměje se.

,,Vybrali jste na co půjdeme teda?"

,,Přemýšleli jsme nad novým hororem co zrovna nedávno vyšel."

,,Nemám noc rád horory, vždy se u nich strašně lekám, " ošiju se nad vzpomínkou při mém posledním setkání s hororem.

,,Já taky, ale Liam mě vždy ochrání,  že  lásko?"

,,Samozřejmě, nemůžu tě nechat na pospas," řekne a políbí Nialla.

,,Jste spolu sladký."

Nic neřeknou, jen se na sebe podívají. Kéž bych měl někoho a mohl zažívat to co oni. Chtěl bych slyšet jak mi někdo říká lásko, jak někomu já říkám lásko.

Moc dlouho nečekáme. Harry se přiřítí jako blesk. Vypadal tak sakra moc dobře, jak měl trochu spocené vlasy od běhu. Přidávalo mu to na sexy vzhledu.

,,Omlouvám se kluci, nestíhal jsem. Jinak, nevěděl jsem, že půjdeš i ty Louisi."

,,Jestli ti to vadí, tak půjdu," trochu zklamaně vydechnu.

,,Nene,  jsem rád, aspoň nebudu zase čumět na ten náš pár jak cukrují a nebudu se cítit jak páté kolo u vozu."

Zasměji se, protože představa Harryho jak se tváří když kouká na Nialla s Liamem je k popukání.

,,Něco k smíchu?"

,,Neee, nesmál bych se ti," kouknu na něj z pod řas.

,,Hmmm...... budu ti věřit."

TajemneJmeno