You stole my heart,Wolfhard!

❤️1💔

Jack
A je to tady zase. Nová škola. Noví lidi. Nové město . Nový život. S těmito myšlenkami se zhluboka nadechnu a vejdu do budovy , kterou lidi mého věku k smrti nenávidí. Škola. Pomalým krokem se loudám po chodbě a hledám ředitelnu. Po čtvrt hodině hledání jsem to vzdal a jen chodil po chodbě sem a tam. "Ty jsi tu novej že? Pojď dovedu tě ředitelce." Řekl dívčí hlas. Otočil jsem se a uviděl tam stát dívku se zrzavými krátkými vlasy. Byla o něco vyšší než já. To se není čemu divit . Většina lidí je višší než já. Usmál jsem se na ni. "Jo jsem novej a budu rád když mě k ní dovedeš. Už ji hledám patnáct minut." U poslední věty jsem se uchechtl. "Tak pojď !"zavelela a za rukáv mě táhla do prvního patra na konec chodby. "Tak tady to je. Já musím na hodinu. Zatím čau." Zatím? Proč zatím . Nemám v plánu se s nikým bavit. Znovu už si nenechám ublížit od takzvaných 'kamarádů' . Zaklepal jsem na dveře a čekal co se bude dít. "Dále!" Ozval se ženský hlas a já vstoupil do místnosti. Žena se na mě usmála a vyslovila moje jméno "Jack. Že?" Já přikývl a žena vstala a vydala se směrem ke mě."Jsem tvoje nová ředitelka . Gregorová." Řekla a podala mi ruku. Přijal jsem ji. "Jack. Jack Dylan Grazer." "Já vím." Řekla a vyšla z místnosti. Pochopil jsem že za ní mám jít. "Tak Jacku, tohle bude tvoje nová třída ." Vešla dovnitř . Když jsme vešli ,všichni se postavili a byli ticho . "Dobrý den. Posaďte se." Jak řekla tak udělali . "Tohle je váš nový spolužák . Doufám že mu budete pomáhat. Je těžké přijít na novou školu a zapadnout do kolektivu. Doufám že mu to usnadníte. Nashledanou!" Opustila třídu. "Já jsem tvoje třídní učitelka . Byllerová." Usmála se . "Co kdyby jsi se nám představil?" Jak jinak. Narovnal jsem se a začal. "Jsem Jack. Jack Dylan Grazer. Rád jezdím na skatu. Přistěhovali jsme se sem koncem prázdnin. Je mi 16." Dokončil jsem svůj proslov. Nikdo kromě učitelky, té zrzavé holky a kluka sedícího v poslední lavici mě nevnímal. Ten kluk se na mě díval dost zvláštně . On sám byl zvláštní . Černé vlasy s odlesky havraní modré mu padaly do obličeje. Byl celý v černém. Vypadal jako ten klasický třídní samotář. Učitelka mi naznačila ,ať se někam posadím. Vybral jsem si prázdnou lavici v první řadě. Jak jsem říkal . Nemám v plánu se seznamovat. Proč? Protože mi moji bývalí kamarádi hodně ublížili a já to nechci zažít znovu. Co se stalo? Řekl jsem jim o sobě tajemství . Řekl jsem jim, že jsem jiný. Jiný než ostatní kluci. Jak to myslím? Ano jsem zasranej buzík a co! Prostě to jsem já. Oni mě poté zavrhli a začali mě šikanovat. Taky kvůli tomu jsme se přestěhovali. Kvůli šikaně. Mamka neví o tom ,že jsem gay. Nesmí to vědět. Je homofób. A to s přáteli se dělo už od mých desíti let. Já tupec vždy uvěřím , že jsou skuteční přátelé a že jim to můžu říct . Omyl. Už se to nestane. Už nechci přátele. Už nikomu nebudu věřit natolik,abych o sobě prozradil ,že jsem na kluky.

Tak pro první kapitolu by stačilo. 🤗Ano vím . 🙃Je to skoro stejné jako všechny Fack příběhy. 🙂Ale mě se ten začátek tak prostě líbí. 🤗

Bye,bye u další kapči.
{loser forever}