Asher na mě mávnul a také se vydal svým směrem.
Finn
Ráno jsem se pro Jacka nestavil. Bylo mi trapně. Kvůli té puse. Seděl jsem už v lavici a čekal než zazvoní. Zvonek se rozezněl, ale Jack tu pořád nebyl. Učitelka vešla do třídy a já znervózněl. Po asi deseti minutách se ozvalo jemné zaklepání. "Ano?" Ozvala se učitelka. "Dobrý den. Omlouvám se. Zaspal jsem." Vysvětlil Jack. "Dobře . Ať se to neopakuje Dylane." Jack se ke mě posadil. "Dylane?" Řekl jsem nechápavě a posměšně zároveň. "Jack Dylan Grazer. A neštvi. Přišel jsem pozdě , protože ty ses pro mě nestavil a já se o tebe bál. Šel jsem k vám domů , abych se ujistil , že jsi v pohodě." Řekl uraženě. "Promiň Jackie. Ty ses o mě bál?" Zasmál jsem se. On se jen usmál a kopl mě pod lavicí do nohy. Zbytek vyučování uteklo celkem rychle. Když jsem dorazil za ostatními Soph oznámila. "Ve 3 u mě!" Všichni jsme souhlasili a vydali se na cestu. "Kde je Jack?" Zeptal jsem se, když jsem si všimnul , že zmizel. Všichni jen pokrčili rameny. Já se otočil a šel okamžitě Jacka hledat. Našel jsem ho v parku na lavičce. Tekla mu krev z nosu a brečel. "Proboha Jacku! Co se stalo?" Obejmul jsem ho. "To o-oni. Ti co mi t-tolik ublížili. Moji bývalí přátelé jsou tu na týden. Vyděli nás a-a já šel poslední. Chytli mě a zmlátili. Jako tenkrát." Plakal mi do ramene. "Shhh Jackie. Neboj. Budou tu jen týden. Všude na tebe už budu dávat pozor. Slibuju." Utřel jsem mu slzy a usmál se na něj. On přikývl a já mu podal kapesník na tu krev. "Ve 14:50 se pro tebe stavím a půjdeme k Sophii. Ano?" "Děkuju." Vyrazili jsme na cestu. Všichni na nás čekali. "Proboha. Co se stalo?" Zeptala se Soph. Podíval jsem se na Jacka. On se podíval na mě a začal panikařit. "Zakopl." Zalhal jsem. "Je to nešika." Falešně jsem se zasmál. Dál už to neřešili a pokračovali jsme domů. "Děkuju Finne. Za všechno." Zašeptal Jack a já se usmál. Musel jsem se v poslední době usmívat pořád. On byl ten důvod .Jack
Nevím , jak se Finnovi odvděčit. Kdyby se tam za mnou nevrátil, seděl bych tam další 4 hodiny a brečel. Teď už jen čekám , než bude za deset tři a příjde pro mě Finn. Bál jsem se vyjít na ulici. Když pro mě přišel Finn opět se mi objevil úsměv na tváři. Vždy mi zvedne náladu. "Jackie? Můžeme?" "Jo." Usmál jsem se a i s Finnem jsme vyrazili k Soph. "Čau kluci!" Objala nás Soph . Vešli jsme dovnitř a posadili se na sedačku. Když dorazili ostatní, pustili jsme si nějaký horor. Nemám rád horory. Jsem srab. Soph ještě zatáhla žaluzie a zhasla světla. Film začal. Hned u první lekačky jsem Finna chytil za ruku. Když jsem si to uvědomil , pustil jsem ji. On mě za ni však chytil a nechtěl pustit. U každé další lekačky jsem se na něj mačkal víc a víc . Až když mě obejmul druhou rukou než mě držel , jsem se přestal bát. Hned jak film skončil , jsem rychle Finna pustil a odtáhl se od něj. Soph si nás ale všimla. Nedávala nic najevo dokud jsme neodcházeli. "Tak čau. Finne! Jacku! Stát!" Zavolala a my se vrátili . "Takže . Vy dva spolu jste co?" Zasmála se. "Kámoši?" Řekl jsem. "Kámoši se k sobě netulí." Zase se zasmála. Finn ji chytil za ramena a podíval se jí do očí. "Soph. My jsme vážně jen kamarádi. Jack je jen strašnej poseroutka." "Dobře tak vám věřím. Můžete jít. Ahoj v pondělí!" Řekla a zavřela za námi dveře . "Ajo ! Ona je zítra sobota. Nechceš u nás zítra přespat ?" Zeptal se nadšeně Finn. "Rád!" Řekl jsem a usmál se. "Ve 4 pro tebe přijdu ." "Dobře !" Dohodli jsme se. Před mým domem mi Finn zamával a odešel domů.Další kapča je tu. 🤗Asi je spíše o ničem, ale líbí se mi. 🙂Doufám , že vám taky.🙃
Bye,bye u další kapči!
{loser forever}
ČTEŠ
You stole my heart,Wolfhard!
FanfictionTen kluk. Ten v poslední lavici. 💞Ukradl mi srdce. ❤️Ukradl mi moje křehké srdíčko. Chtěl si s ním jen pohrát a mé křehké sedíčko roztříštil na milion kousíčků💔