❤️21💔

643 42 2
                                    

Film jsme dokoukali a já se vydal domů, dobalit pár věcí.

Jack
Mamka mě na letiště přivezla o půl osmé. Trvala na tom, že tam zůstane se mnou. Po deseti minutách přišel Asher . I když tam byl už i Asher , mamka chtěla počkat i na Finna a Natal. "Ahoj kluci. Dobrý den paní Grazer." "Čau. Kde máš Finna ?" "Říkal, že ho doveze Mary." Odpověděla mi Natal která právě přišla. Čekali jsme dále na Finna. Už bylo půl deváté a hlásili první výzvu k nástupu na náš let. Zavolal jsem Finnovi . Všichni už jsme byli ve stresu, že to nestihne. "Kurva. Proč to nezvedá?" Zanadávat jsem když jsem mu volal už po desáté. "Dylane, klidni se!" Vynadala mi mamka. Nemá ráda když mluvím sprostě. Jak na prvňáčka. Když hlásili druhou výzvu k nástupu, konečně jsme uviděli přibíhajícího Finna . "Já-nestíhal jsem sory. Ahoj. Brý den paní Grazer." Pozdravil Finn. "A mobil jako nemáš ? Asi tě uškrtím. Volal jsem ti desetkrát ." "Promiň." Udělal psí oči Finn . "Jacku? To je ten Finn?" "Jo. Už musíme. Čau!" Řekl jsem pohotově , aby se na nic neptala nebo něco blbýho neřekla . Když jsme se dostali do letadla, sedl jsem si k okýnku a Finn vedle mě. Natal s Asherem seděli za námi. "Jak se těšíš Jackie?" "Nejvíc. Ale zároveň se bojím." "Čeho?" "Lítání." "Jackie. Neboj . Jsem tu s tebou." Řekl Finn a chytil mě za ruku. Asi po čtvrt hodině oznámili, že letadlo bude vzlétat. Vyslechli jsme si bezpečnostní pravidla a letadlo už mělo opravdu vzlétat. Přitiskl jsem se k Finnovi co nejvíc to šlo a on mě obejmul. "Ty seš ale srábotka." Zasmál se Finn a hladil mě po zádech. Když už jsme byli ve vzduchu, trochu jsem se uvolnil , ale Finnovu ruku jsem nepouštěl . Vzali jsme si každý jedno sluchátko a společně poslouchali písničky.

Finn
Jack vedle mě usnul . Byl strašně roztomilý. Když jsme přistáli, musel jsem ho vzbudit. "Jacku. Jackie. Jsme tady. Vstávej!" "Hmm mě se nechce." Zamručel. "Dylane. Okamžitě vstaň! Letíme sem kvůli tobě , takže hejbni tou svou prdelí a táhni z toho letadla." Řekl jsem mu naoko naštvaně. "Ano pane!" Postavil se Jack do pozoru a zasmál se. Když jsme vystoupili z letadla, došli jsme pro zavazadla a obědnali si taxi. Dojeli jsme do hotelu . Když jsme vylezli z taxíku, všichni jsme otevřeli pusu do kořán . Uviděli jsme pětihvězdičkový hotel. "O tom mi táta nic neřekl." Řekla v úžasu Natal. "Máš super tátu." Vydechl jsem. "Jdeme!" Řekl  Jack a vydal se ke vchodu. Doběhli jsme ho. "Dobrý den. Máme tu rezervaci na jméno Wolfhard." "Ano. 25. patro, číslo 864. " "Děkuji." Od paní na recepci jsme si vzali dvoje klíčky a vyrazili najít náš pokoj. Vyjeli jsme do nejvyššího patra a našli náš pokoj až na konci chodby. Odemčel jsem dveře a opět jsme všichni užasli. Objevili jsme se ve velkém obýváku , který byl propojen s kuchyní a jídelnou. Byly tu 3 ložnice . Ke každé z nich vlastní koupelna a balkón s úžasným výhledem. Já s Jackem jsme si vzali pokoj na levé straně a Natal si vzala pokoj hned vedle Ashera na pravo. Když jsme se zabydleli, vyrazili jsme do rušného srdce Hongkongu .

Je tu další část . 🤗 Konečně v Hongkongu .😅 Snad se líbí.😉

Bye,bye u další kapči !
{loser forever}

You stole my heart,Wolfhard! Kde žijí příběhy. Začni objevovat