Daddy Teacher?! |M.YG.| [DOKONČENO]

~21~

Slečno Park je nám to líto, ale vaši rodiče zemřeli při automehodě.. Pán z druhé strany mi to dořekl a mě ihned tekly slzy z očí

Dě.. Děkuju za informaci nashle. Típla jsem to a hned propukla v hysterický pláč.

Yoongi si mě hned vzal do objetí a začla utěšovat, že to bude dobrý. Očividně to slyšel přeci jenom hlas jsem měla celkem na hlas.

„Co budu teď bez nich dělat?" Brečela jsem Yoongimu do hrudi a nemohla jsem popadnout dech.

„Boo uklidni se jsem tu s tebou. Neboj to bude dobrý, chápu teď to bude težky jelikož si ztratila dvě nejdůležitějši osoby v životě, ale ty to zvládneš." Yoongi mě utěšoval a hladil ve vlasech. Byla jsem za něj v tuhle chvíli neskutečně ráda. Nevím co bych jinak teď dělala.. Hm asi už bych ležela někde na podlaze v louži krve a s žiletkou v ruce.

„Yo.. Yoo... Yoongi slip mi, že mě tu nenecháš. Prosím neopouštěj mě." Byla jsě vážne v koncích jediný pro co jsem teď dýchala byl on.

„Neboj se Boo nikdy tě neopustím a to samé platí i pro tebe žadný sebevraždy" Kývla jsem mu na souhlas a on mé políbil do vlasů. Houpal semnou jako s miminem a snažil se o to, abych už nebrečela.

Bylo toho na mě moc.. Oči mě pálely od slz vlastně divím s že jsem měla ještě co brečet. Byla jsem unavená a klesly mi víčka až jsem usla v jeho objetí..

...

Ráno jsem se vzbudila s neměla jsem vůbec žádnou chuť na to něco dělat. Otočila jsem se na druhej bok, ale Yoongi nikde..

Najednou přišel do ložnice i se snídaní. Popravdě při pohledu na jídlo se mi zvedal kufr.

„Na musíš se najíst ať nabereš síly" Položil tác s jídlem na stoleček a lehl si ke mě.

„Jak se cítíš?" Zeptal se mě a přitáhl si mě k sobě.

„Nijak.. Nemám vůbec chuť na nic a už vůbec né na jídlo." Odpoveděla jsem mu a objala ho kolem pasu.

Dal mi pusu do vlasů a já jsem opět usla.

_________________________________
sorka za chyby

takova kratsi cast no snad se libi

~Agee