Daddy Teacher?! |M.YG.| [DOKONČENO]

~2~

Už jsem jen cítila jeho teplý dech na mém krku, a bylo mi to jasný...

Jak jsem už říkala, ojet bych se od něj nechala, ale drápky zatahovat nechci..

Rychle mě otočil čelem k němu a natiskl ke zdi.. Podívala jsem se mu do očí a on se přibližoval..

Netrvalo to chvíli a už mě líbal.. Stála jsem tam jako kámen a nijak nespolupracovala.. Očividně se mu to, ale nelíbilo..

"Řekl jsem zastrč ty drápky„ hned po slově "zastrč" mě silně plácl a hned zmáčkl zadek.. To se nedalo a já pootevřela ústa a vzdychla..

On toho zneužil a vnikl do mých úst jazykem. Pohrával si svým jazykem s tím mým, ale já pořád nic nedělala..

Chytl mou nohu za koleno a obmotal si jí kolem svého boku.. Natiskl se svou chloubou na mé misto. Byl natisklí na mých kalhotkách jelikož-uniforma=sukně a zvednutí nohy do vzduchu=ohrnutí sukně dostatečně na to, aby mi pod ní bylo vidět..

Lehce se odtáhl, aby mi lépe viděl do očí.. "Boo, notak vím, že to chceš jinak by jsi totiž protestovala.„ Řekl a ve mě se asi hnulo dítě nebo já nevim.. Prostě mě to zaskočilo..

Má pravdu očividně to chci, protože jinak už bych nějako zakročila.. Nebo to bylo tím, že se mi jen ztratili slova?

Jen se ušklíbl a začal mě zase líbat. Tentokrát už jsem spolupracovala citila jsem jak se usmál nad tím, že vyhrál.. Otíral se svou chloubou o mé místo. Vzrušovalo mě to.

Zajela jsem mu rukou do vlasů a vzdychla mu do úst "Yoongi„ druhou rukou jsem mu přejela po jeho tvrdém místě..

Pustil mi nohu a udělal ode mě krok vzad.. Zaskočeně jsem na něj koukala.. Nevěděla jsem co se děje..

Chytl mě pod krkem a já byla trochu vystrašená.. "Vidíš to, že umíš být hodná kočička, ale nezapomeň.. Jsem tvůj UČITEL.„

Pustil mě a já se v tu chvíli chtěla propadnout do země.. Nechápala jsem. Jiné holky tady ojíždí jako zběsilec, ale mě takhle potopil..

"Nemůžeš ke mě nic cíti, i když si hraješ na drsnou moc dobře vím jak moc mě chceš..„

Páni. Tohle mě úplně dodělalo. Měla jsem co dělat abych zadržela slzy co jsem měla už dávno v očích.. Možná měl pravdu. Možná ho opravdu chci. A celou dobu jsem si to jen nechtěla přiznat..

Z přemýšlení mě vyrušil smích.. Byl opřený o stůl a.. A smál se mi? Smál se mým citům? Tohle jsem nedávala, utřela si neposlušnou slzu a šla ke dveřím..

"Boo! počkej„ s nadějí jsem se jako kráva otočila.. "Chtěl jsem pomoc, nezapomeň vzít i tyhle papíry..„ To si snad dělá ze mě prdel.. Jo dělá..

"Jste pěkný prchant pane učiteli.„ Při posledním slově se mi třasl hlas.. Odešla jsem a bouchla dveřimi. On tady zraní mé city a pak si bude myslet, že mu budu dělat ještě sluhu?

Debil.Kretén.Idiot. Při běhu do třídy jsem mu v hlavě pořád nadávala.. Vešla jsem do třídy a všechny pohledy se upřeli na mou osobu.. Koukla jsem se na Hobiho a ten věděl, že se něco děje..

Šla jsem třídou ke svému místu.. Mell, ta největší kráva a ta co se nejvíce podílela na ničení mého života sputila.. "Ale copak, proč plakáš, nedal ti? Zjistil jaká jsi špína?„ Všechny ty její "kamarádky" se začaly smát..

Až na jednu.. Az na Min. Hobiho holku.

Stoupla si "Mell tohle už přeháníš nemyslíš?„ Tohle jsem nečekala sice jsme v pohodě a to hodně díky Hobimu. Ale tohle jsem nečekala.

Vlastně jak už víte Min patří do té skupinky holek co mi ničí život.. I ona mi ho ničila, ale od té doby co nás Hobi seznámil a mi si všechno tak nějak vysvětlily dost jsme se skamarádily.. Jsme skoro jako sestry.. Ví, že mě Hobi bere jako sestru a já jeho jako bratra.. Ví taky skoro všechno o mě co ví i Hobi. Ale jelikož chce být pořad se svými "kamarádkami" v pohodě řekli jsem si, že mě prostě už nebude urážet, taky se mi za to i několikrát omlovala a já to přijala je fakt fajn. A krom mé rodiny a Hobiho jsem nikoho jiného neměla. Takže je fajn mít holčičí kamarádku..

Tak a jelikož jsme si tedy řekli, že bude pořád kamarádit s holkama nečekala jsem, že se mě takhle zastane.. Co když se s ní přestanou bavit? Ale Hobiho bude mít pořád jsou spolu už od základky a klape jim to OPRAVDU BEZ CHYB.

"Hmm..Fajn nevím proč se ji zastáváš, ale to si řekneme potom..„ řekla Mell

Min ke mě s milím usměvem přišla utřela mi slzu, vzala mě za ruku a dovedla na místo k Hobimu.. Ten se na mě smutně podíval a už se chtěl ptát co se stalo.

Na oba jsem se koukla a než něco jeden z nich řekl tak jsem něco řekla já..

"Hele já vám důvěřuji, říkám vám víc než své rodině.. Takže po škole vám to všechno řeknu.„ Oba se jen lítostivě usmáli..

Min si tedy sedla na místo a ještě si popovídala s Mell.. Pak se na nás otočila a zvedla palec nahoru, že je mezi nima vše oka..

Byla jsem ráda a i Hobi.. Pak ale přišel učitel zpátky do třídy a zabouchl dveře.. Byl trochu udýchaný.. Bylo mi jasné, že si musel vyhonit nebo někoho ojet.. Nemohl chodit po škole jen tak se skálou v kalhotech..

Jenže stačilo, aby se na mě jen podíval a já se zlomila.. Sklopila jsem hlavu a začaly mi stékat slzy.. Hobi poznal, že příčina mého smutku je on.. Podívala jsem se na něho a on mi setřel slzy..

Usmál se a mrkl na mě.. Je to neskutečně pozitivní člověk a hned mi dokázal vykouzlit usměv na tváři i v těch nejhorších situacích..

Lehce jsem se na něj usmála taky.. Otočila se zpátky směrem k tabuli.. Ale na něho jsem se nedokázala podívat.. Nechtěla jsem brečet..

Na zbytek hodiny nám dal nějaké pracovní listy na vyplnění.. Hmm. Asi neměl náladu, ale to se divím vždyť vyhrál..

Celou dobu co jsem "pracovala" jsem na sobě cítila upřený pohled.. Vždy když jsem se koukla po třídě tak na mě koukal s nepříjemným až zamračeným pohledem..

Za zbytek hodiny jsem do toho listu napsala tak max. svoje jméno, udělala pár obrázků jako např. křížky, takové smutně naštvané smajlíky a nebo prostě jen takové čáry.. Jo dobře sem tam jsem napsala i nadávku mířenou na jeho osobu, prostě jsem tam psala slova stylu: idiot, kretén, debil atd.. Dokonce i velmi krásný prostředníček jsem tam nakreslila.. Za ten bych určitě dostala za jedna ve výtvarce:)).

Těsně před zvoněním se zvedl "tak zajímalo by mě co jste tam tak asi vymysleli, takže kdo se nepodepsal podepsat a vyberu si to..„

Teď mi to došlo. Kurva. Byl už skoro u mě a už jen to, že byl v mé blízkosti mě rozhldilo. Měla jsem opět slzy v očích a co nejrychleji jsem se snažila všechno začmárat. Hobi se trošku zasmál.. Jenže ono to prostě nešlo.. Fáájnn ty urážky nebyly sem tam, ale skoro všude. Já si ani neuvědomovala kolik jsem toho napsala..

Jenže jsem to nestihla a už jsem jen viděla jak čmárám na lavici, když mi tak rychle vytrhl list z ruky..

Zazvonilo. Konečně. Konec školy. Všichni se hrnuli ven ze třídy uplně jsem mu viděla na očích, že mi chce něco říct, ať tu zůstanu nebo tak.. Ale to já nechtěla, za prývé PROTOŽE ON, a za druhé jsem se už chtěla Hobimu a Min svěřit.. Prostě mi to vždycky pomohlo..

Utekla jsem ze třídy a počkala na ně před školou..

_________________________________________

Och😂tak co líbí se to někomu?
Sorka za chyby a kdyžtak u dalšihu dílu ZDAR.