Královnina služebnice

3. kapitola - Sčítání pozůstalých

Goswin šel pomalu nazpátek ke svému statku. Za zády měl pětici ozbrojených mužů, kteří se neobtěžovali slézt ze sedel. Neměl z nich dobrý pocit. Když se naposledy ukázala takováhle skupinka, vyústilo to ve smrt spousty z jeho přátel. Na okamžik se zastavil u stromu, kde seděly jeho děti. Oba otce pozorovaly s rozšířenými očima, ve kterých se zračily obavy.

„Dariusi, najdi ostatní a přiveď je domů," řekl sedlák synovi, jenž se hned zvedl na nohy a vydal se pryč. K Sianně natáhl ruku, aby jí pomohl postavit. Společně šli k domu, Sianna křečovitě svírala otcův loket a držela se blízko u něj. Muži uvázali koně k trámům na zápraží, pak bez vyzvání vstoupili do domu. Goswin s dcerou je následovali, v obou narůstala nedůvěřivost.

Sianna stála ve dveřích do svého pokoje, ruce měla založené na prsou a upřeně pozorovala pětici cizinců. V tomhle okamžiku jakoby otci z oka vypadla. Goswin byl jen o pár metrů dál v úplně stejné pozici. Domem se ozvalo bouchnutí dveří a hned na to do kuchyně vpochodovali všichni tři synové s matkou. Delilah chytila Goswina za ruku, vedle ní se postavil Darius. Siannu za svými zády schovali Trennan s Bennetem.

„Prokážete nám laskavě tu čest a sdělíte nám konečně důvod vaší nechtěné přítomnosti?" zeptal se Goswin tak jedovatě, že Sianna otcův hlas skoro nepoznávala.

Z pětice mužů promluvil ten nejmladší, který zrovna z brašny vytahoval tlustou knihu ovázanou v kůži. „Jak jsem řekl, nepřijeli jsme dělat nepříjemnosti. Jeho Veličenstvo nařídilo po válce nové sčítání lidu, o nic jiného nejde."

„Je nás tady šest. Tak a teď můžete zase odjet," ujala se slova Delilah. Vedle manžela vypadala, jako by nabrala novou odvahu. Ta věčně mírná a jemná žena měla obličej stažený v rozčílené grimase. Když přijeli královští oficíři naposledy, jejího prostředního syna potom málem zmrzačili.

„Není to tak snadné, paní," odpovídal mladík klidně. Z brašny vyndal i kalamář a brk, v knize nalistoval poslední nepopsanou stranu a začal psát. Po chvíli se otočil ke Goswinovi, rukou pokynul k jediné volné židli u stolu a počkal až se sedlák posadí. „Tvé jméno, věk a jména tvých rodičů, sedláku."

„Goswin Wyvernglade. Syn Gotbertha Wyverngladea a Margit Landebel-Wyvernglade. Čtyřicet čtyři let." Sedlák všechno odříkal odměřeným hlasem. Mladíček si pečlivě zapisoval do knihy, každé písmeno obkroužil ještě několikrát a u slov dělal ozdobné proužky, čárky a oblouky. Když od knihy po pěti minutách, které všem připadaly jako dlouhé hodiny, zvedl hlavu a kývl na Delilah, aby zaujala manželovo místo, Goswin se ani nehnul. Trochu na písaře nakrčil obočí a potom mu přes zaťaté zuby odříkal: „Delilah Hicarin-Wyvernglade, dcera Zomely Hosabres-Hicarin a Nedeira Hicarina. Čtyřicet dva let."

Opakovalo se to samé co předtím. Písař si hrál s brkem, s podivem neudělal jedinou kaňku. Zbylí čtyři muži se rozhlíželi po místnosti. Nejvyšší z nich už nějakou dobu pozorně sledoval Siannu za zády nejstaršího bratra. Trennan o kousek ustoupil a muž teď měl ničím nekrytý pohled. Když písař zase pohlédl na sedláka, Goswin pokračoval: „Moji synové. Nejstarší Trennan, čtyřiadvacet let. Darius, dvaadvacet let a nejmladší Bennet, devatenáct let."

Sianně se upřený pohled cizince vůbec nelíbil. Zatahala Trennana za rukáv a nenápadně k muži kývla. Její bratr už se chystal něco říct, ale přerušil ho otcův hlas. „A má jediná dcera. Jednadvacetiletá Sianna."

Písař najednou zpozorněl. Rozhlédl se po pokoji a očima spočinul na dívce napůl schované za bratem. „Pořád svobodná?" zeptal se s neskrývanou zvědavostí v hlase. Trennan i Bennet věnovali muži tvrdé pohledy a sestru zase skryli za zády. Všichni Wyverngladovi sourozenci mezi sebou měli vztah stejný asi jako každí sourozenci na světě. Nikdo mu neublíží a já ho zničím. Obzvlášť vůči Sianně byli hodně ochranitelští.