Úsměv, Dolly! ✔️ HPFF

🔴První zrada

Dolly se přes nepříjemný zážitek z vánočního večírku přenesla pomocí své silné vůle a odhodlání nenechat se ,,udupat". Na studijních výsledcích se to neprojevilo. Vše bylo skoro při starém. Jen občas ji to zasáhlo, zrovna když se to nejvíc nehodilo. ,,Lóra spadla na hubu, hodíme ji do krbu! Není hezká, ani fajn, bude dobrá na podpal!" Idiotská říkanka! Nechtěla nad tím vůbec uvažovat. Vytěsňovala tu rýmovačku z hlavy, seč jen mohla.

Ve zmijozelské společenské místnosti se studenti pečlivě učili. Dolly seděla v koženém křesílku blízko krbu a četla si látku, kterou teprve budou probírat. ,,Hej, Lóro!" křikla na ni spolužačka. Dolly vzhlédla od učebnice. Nebyly kamarádky, Dolly neměla žádné kamarádky, ale rozhodně Dolly proti spolužačce nic neměla. Pouze se spolu nebavily.
,,Potřebuješ něco, Ethel?" otázala se přívětivě Dolly.
,,Nepůjčila bys mi svůj sešit? Potřebovala bych si dopsat látku." Dolly byla naivní a dobromyslná... a chtěla se zavděčit. Tohle byla přece šance, jak kamarádku získat! Pomůže jí, ona jí bude dlužná a začne se s ní bavit a postupem času Ethel pozná, že je Dolly docela dobrá holka. Podala spolužačce svůj sešit. ,,Dík, máš to u mě."

,,Kontroloval jsem vaše domácí úkoly," začal následujícího dne Křiklan, ,,a překvapilo mne a zároveň i zklamalo, že dvě dívky měly úplně stejně vypracový úkol. Slečny, mohly byste mi vysvětlit, jak se to mohlo stát?" Zahleděl se nejdřív na Ethel a potom... na ni? Cože? Dolly se ještě pro jistotu rozhlédla kolem sebe, jestli se Křiklan náhodou nekouká jiným směrem... Ale díval se přímo na ni.
,,Já... Já nevím, pane profesore," vykoktala ze sebe Dolly upřímně. Nevěděla, jak se to mohlo stát. ,,Ethel si ode mě půjčila sešit na dopsání."
,,Ach tak," pravil protáhle Křiklan. ,,A vás ani nenapadlo, že by mohla opsat váš domácí úkol."
,,Přesně tak," přikývla Dolly. Křiklan se mile zasmál, ale nic upřímného v jeho smíchu nebylo.
,,Myslíte si, slečno, že jsem včerejší? Takovéhle výmluvy zkoušejte na někoho jiného. Obě dostáváte nedostatečnou a budete mít školní trest."

Když po hodině všichni vyšli z učebny, Ethel do Dolly vrazila a nenávistně zasyčela: ,,Ty seš podrazácká krysa, víš to vo sobě, Lóro?"
,,Já ale vážně nevěděla..." začala se Dolly obhajovat.
,,Mně je kurva jedno, co sis myslela, co jsi nevěděla, nebo co jsi čekala. Seš mrtvá," odsekla zlostně Ethel a rychlým krokem odešla. Dolly tehdy zjistila dvě věci: Hněv a vulgární slova jsou pro slabochy, kteří tím brání své chyby a viny. A nikoho na této škole nemá a bude se s tím muset smířit.

Dolly se šla večer vykoupat. To jediné jí mohlo aspoň trochu pomoct. Vlezla si do horké lázně a snažila se zapomenout na tento ošklivý den. Mýdlové bublinky jí létaly kolem hlavy a praskaly, Dolly to většinou přinášelo radost, ale tentokrát jí nepomáhalo nic. Po koupeli si vysušila vlasy a oblékla se do nočního úboru. ,,Můžu se spolehnout jen sama na sobě. Nikomu jinému nesmím věřit," řekla si Dolly. Nebudu slabá! Spousta schopných lidí je osamělých. Nemůže to být nijak hrozné, pomyslela si Dolly, samota může být osvobozující.