Každej se jednou změní...

567 14 2
                                    

Zbývá týden do konce prázdnin a já jsem konečně spokojenej člověk, ještě k tomu, když mi včera osvobodili moje zuby z vězení. Myslím tím, že mi sundali rovnátka. 

Dneska je středa a od neděle si předělávám pokoj, takže mám zatím vymalováno, přebrané oblečení v nové šatně a mám taky udělaný i psací stůl. Můj pokoj jsem sladila do takové šedobílé barvy s tím, že jsou stěny šedé a nábytek bílý. Jinak zatím spím na matraci na zemi, protože doručovatel postele má lehce dva dny zpoždění. To je tak, když si objednáváte každý kousek nábytku od jiného dodavatele. 

Jelikož se dneska fakt hodně nudím, tak jsem si řekla, že bych mohla jít s holkama do klubu, když už nám je těch patnáct let. Rozhodla jsem se, že s nima zahájím videochat, protože po zprávách nejsme schopný se domluvit. Typický my, pomyslím si. 

,,Ahojte holky, nechcete něco podniknout, třeba jít do klubu" řekla jsem když už všechny přijaly můj hovor. ,,Dneska jsem s Alexem" řekla Emma a Karin se k ní přidala s tím, že musí být s Michalem. Pokud se ptáte, tak ano chodí spolu už od konce školy, nebo tak nějak. ,,Aha" řekla jsem jim na to jenom tohle pouhé slovo. ,,Co ty Baru? Jdeme ?"  ,,Já bych taky potřebovala někam vypadnout, doma je to lehce vyhrocený" ,,Tak to tady ukončíme a já ti zavolám normal přes mobil"  řekla jsem nadšeně, protože jsem věděla, že se mnou jde ,,Dobře" odpověděla nadšeně a já už jsem se těšila na dnešní večer. 

,,Takže co teda Baru?" zeptala jsem se jí v našem hovoru ,,Dáme sraz na zastávce třeba v sedm?" ,,Jasný, obleč si něco hezkýho" řekla jsem s radostí v hlase ,,Neboj, ale ty taky a ne že řekneš, že jsi na to moc tlustá" odpověděla mi. Abych vás uvedla na pravou míru, tak jsme se celé prázdniny neviděly, protože Karin a Emma byly s klukama a Barča byla celou dobu u táty, takže Barča neví o tom, že jsem se jakoby změnila, takže to je pro ní překvapení. ,,Jasný šéfe, takže v sedm?" ujistila jsem se a hned po rozloučení jsme hovor ukončily. 

Takže je půl šestý a já si jdu umýt vlasy a jdu celkově do sprchy. Na vlasy používám speciální šampon na polámané konečky, kvůli tomu, aby se mi ty vlasy neničily. Je to totiž nějakej speciální šampon od kadeřnice. Jako další si musím oholit nohy, protože už to je fakt špatný a cítím se jak ten chlupatej děda kterýho jsem nedávno potkala s mamkou ve vodním ráji. Nad touhle mojí připomínkou jsem se musela usmát. Pustila jsem si písničky a začala jsem žiletkou přejíždět po mé noze. Po chvilce jsem se přesunula na druhou nohu. Hned jak jsem měla oholené nohy, tak jsem na sebe pustila ledovou vodu, která mě probrala, i když jsem to nepotřebovala. Zabalila jsem se do osušky, vlasy jsem si usušila ručníkem a začala jsem si micelární vodou čistit pleť, na které už nebyl ani jeden jediný pupínek. Na vlasy jsem si nanesla olejíček a potom jsem čekala než mi ty vlasy přírodně uschnou. 

Přemístila jsem se do šatny, kde jsem si na sebe oblékla krajkované černé spodní prádlo, které jsem si nedávno koupila. Vlasy jsem si skřipcem sepnula na vrchu hlavy, aby mi vlasy nepřekážely při vybírání mého outfitu. Na sebe jsem si vzala celý černý outfit. Černé roztrhané rifle, croptop a koženou bundičku. Můj look jsem doplnila botama na podpadku. Hned jak jsem se oblékla, tak jsem se šla trošku nalíčit. Brýle jsem vyměnila za kontaktní čočky, takže si můžu konečně namalovat řasenku a nemám obavy z toho, že se mi to opatlá o brýle. Můj makeup se skládá s řasenky, lehce zvýrazněného obočí, pudru a tmavé matné rtěnky. Vlasy si dám do culíku, ze kterého udělám volný copánek. celý svůj outfit doplním malou kabelkou. 

V kuchyni se napiju vody a hned jak si vezmu mobil, klíče a peněženku do kabelky, tak můžu vyrazit

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V kuchyni se napiju vody a hned jak si vezmu mobil, klíče a peněženku do kabelky, tak můžu vyrazit. Barča už mi psala, kde jsem, ale já jsem se ještě musela vyfotit a dát to jako první fotku na můj nový instagram, který právě odstartoval můj nový život. Odepsala jsem Barče, že už jsem za dvě minuty tam, bouchla jsem dveřma a opět sprintem jsem se vydala na zastávku, kde máme mít sraz. Řeknu vám, že v podpatcích se utíká velice dobře.

,,Ano?" zvedla jsem telefon od Barči a čekala jsem co řekne ,,Kde jsi, zase ti to trvá proboha" řekla ,,uraženě,, ,,Stojím za tebou, tak co děláš" řekla jsem jí a při tom jsem viděla jak se její postava otáčí na tu mou. ,,Nejsi tu" řekne a já ukončím hovor a rozejdu se k ní. ,,Ahoj lásko" řeknu jí a hned v zápětí obejmu. ,,Ehhhh... Tebe očarovala nějaká víla, nebo proč jsi tak kurva pěkná kámo?" zeptala se a koukala na mě, jak kdybych spadla z marsu. ,,Snažila jsem se změnit, cvičila jsem, rovnátka mi sundali, brýle jsem změnila na čočky a s obličejem jsem byla u doktorky, která mě toho nadosmrti zbavila" řekla jsem Barče celou mojí story o tom, jak jsem se změnila. ,,Každej se jednou změní" řekla Barča a my jsme šly směrem do klubu. 

Celou cestu chválila můj vzhled a já jsem jí už musela dávat ruku přes pusu protože takovýhlech sprostých slov ohledně ostatních, kteří mi kdy nadávali jsem v životě neslyšela. ,,Já jsem to říkala, že jednou ostatním natrhneš prdel, ale všichni neeee to není pravda" řekla s pocitem vítězství a já jsem jí za to pořádně obejmula.  Obě jsme se na sebe usmály a uvědomil jsme si, že stojíme před klubem a že na nás dost lidí kouká jak na debily. 

,,Dobrý den" řekly jsme sborově pánovi/securiťákovi, kterej pouštěl lidi dovnitř. ,,Občanku máte?" zeptal se a já jsem jí vytáhla s kabelky a Barča taky. Hned po kontrole občanek nás pustil dovnitř a řekl ,,Hele holky, pojďte sem ještě na chvilku" S Bárou jsme se na sebe podívaly a nechápaly jsme, co se děje. Přistoupily jsme k němu a čekaly, co se bude dít. ,,Dávejte na sebe dneska pozor. Jsou tam totiž celkem dost silný kluci, kteří tady dělají dost problémy a párkrát už se tady kvůli nim holkám něco stalo, takže dávejte pozor" řekl a Bára stála jak přilepená k zemi s kamenným výrazem. ,,Ano, děkujeme za informaci" řekla jsem tomu chlápkovi a táhla jsem Barču směrem k baru, kde jsme si mohly dát stejně jenom něco nealko, protože já nechci pít a Barče ani mě stejně alkohol neprodají, takže je to stejně jedno. 

Sedneme si na barovou židličku vedle sebe a čekáme, až se ten chlápek, co si říká barman vyprdelí za náma a obslouží nás. ,,No konečně" řekne Barča, která celou dobu pozoruje barmana. ,,Co to bude slečny?" zeptá se barman a my si objednáme dvě nealkoholický mojita. ,,Nealko jo? tipoval bych vás na něco tvrdšího, přeci si nebudou sedmnácti letý holky dávat nealkoholický mojito ne?" Ehh, vážně si myslí, že je nám sedmnáct pomyslela jsem si a koukla jsem se na Barču, která chtěla využít příležitosti toho, že nám nalejou. Drkla do mě rukou, jakože náznak toho ať to objednám. ,,No, ale nám ještě nebylo osmnáct, takže z toho nechceme mít problém" řekla jsem vážně a on se jenom usmál a řekl ,,Nebojte, já vám to naleju" s Barčou jsme teda kývly na souhlas a teď už sedíme s normal alkoholickým mojitem v klubu plným ožralých lidí jak se na sebe lepí, ale užívají si to. ,,Vážně si myslel, že je nám sedmnáct?" zeptala jsem se a napila jsem se alkoholického nápoje, který mě lehce zapálil v krku. ,,Vždyť se na sebe podívej zlato, jsi nejvíc prcatelná holka v klubu, takže se mu ani nedivím" řekla ,,Možná jsem teď prcatelná, ale ty jsi přede mnou" řekla jsem jí a ona se usmála. Nasála jsem mojito do brčka a zjistila jsem, že už ve skleničce žádné pití nemám. ,,Dáme si ještě něco ?" zeptala  se mě Barča a já jsem jí kývla na souhlas. 


Další díl je tady, už bych řekla, že začíná to, na co jste čekali, takže pokračování v dalším díle :D

Tebe znám...Kde žijí příběhy. Začni objevovat