Vzbudila jsem se kvůli sluníčku, které mi právě začalo svítit do oka. Promnula jsem si oči a zatáhla jsem malou roletku, abych zabránila slunci a protáhla jsem se, i když to v tom malém prostoru moc nešlo. Automaticky jsem si vzala mobil do ruky a koukla jsem se, jestli mi nepřišla zpráva. No jasný, kdo by mi asi psal, když mám nastavenej režim v letadle, řekla jsem si sama pro sebe a kdyby vedle mě neseděla nějaká paní, tak bych se plácla po čele. No nic, je šest hodin místního času a za chvilku bych měla přistávat.
Dveře letadla se otevřely a všichni se snažili dostat ven, najít svůj kufr a vypadnout z letiště. ,,Nashledanou" řekla jsem s úsměvem letušce a vyrazila jsem směr najít svoje věci. Co si budeme, je tu celkem dost teplo oproti Česku. Ale tak co, je to Amerika a není to jako u nás ta debilní zima, která není ani pořádná, řekla jsem si a dál jsem čekala na svůj kufr. Hned co jsem spatřila černý kufr s bílou mašličkou, sáhla jsem po něm a rychlým krokem jsem si šla pro něco k snídani. S velikým kafem a nějakou bagetou jsem si sedla v kavárně a připojila jsem se na místní wifi, abych mohla popřípadě odepsat klukům. Ani jeden mi nic nenapsal, přemýšlela jsem nad tím, ale řekla jsem si, že mají třeba dost práce a nebo napíšou potom. Po dojedení mé snídaně jsem si zavolala uber, který mě má odvést do mého nového bytu.
Hned po tom, co jsem zaplatila řidičovi, kterej mě dovezl domu, vydala jsem se k bytu číslo sedm, k mému novému domovu v LA. Z kapsy jsem vytáhla telefon a zavolala jsem paní, která tenhle dům vlastní, aby mi řekla, kde mám klíče. Jasný, že mě to nenapadlo hned, jsou pod rohožkou, řekla jsem si sama pro sebe a nahnula jsem se pro klíč. Hned co jsem odemkla dveře, nemohla jsem uvěřit vlastním očím, ten byt byl dokonalej. Ta paní sice říkala, že to nějak spletla a zaměnila můj pokoj s někým jiným, který to nakonec odvolal, takže to znamená, že mám ještě lepší byt, než jsem měla mít. Může to být ještě lepší? zeptala jsem se sama sebe a rozplácla jsem se na velké posteli, která byla jen a jenom pro mě.
Celý den jsem se zabydlovala v novém a byla jsem si ještě nakoupit nějaké jídlo a další věci, co jsem potřebovala. Jelikož tady ještě nikoho neznám, tak jsem se rozhodla, že se převleču a půjdu do klubu, kde bych mohla někoho poznat. Šla jsem do sprchy a následně jsem jsem se převlíkla do tepláků od adidasu, vzala jsem si pod to děrovaný silonky a místo trička jsem si vzala calvin klein podprsenku. Celý jsem to dokončila džínovou bundičkou, kterou jsem si vzala do ruky. Vlasy jsem si lehce natočila a na nohy jsem si vzala klasicky vansky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Makeup jsem nějak nepřeháněla a dala jsem si jenom pudr a řasenku. Všechno jsem dokončila voňavkou a mohla jsem vyrazit.
(Sice je teď v Americe, kde se samozřejmě mluví anglicky, ale já to budu psát v češtině, tak aby jste pak neříkali, že to nedává smysl.Navíc bych to tak ani nepsala, protože moc anglicky neumím a vás by to nebavilo číst :D)
,,Ahojky prosimtě, vidím, že kouříš, neměla by jsi u sebe prosimtě zapalovač" zeptala se mě strašně moc sympatická holčina a já jsem jí s úsměvem podala zapalovač, který jsem zrovna vytáhla z kapsy. ,,Nemáš zač" řekla jsem jí s úsměvem. ,,Kam máš namířeno?" zeptala se ta holka ,,Noo do klubu, protože jsem dneska přiletěla a vůbec tady nikoho neznám" řekla jsem jí a popotáhla jsem si cigaretového kouře ,,Já jsem sice přiletěla před týdnem, ale taky tady moc lidí neznám. Můžu ti dělat doprovod, pokud chceš" řekla mi a já jsem jí s úsměvem přikývla ,,Moc ráda, jak se vůbec jmenuješ?" zeptala jsem se a znovu jsem si popotáhla ,,Michaela" řekla jednoslovnou odpověď a já jsem se na ní zvláštně podívala. ,,Ty jsi z Česka žejo?" řekla jsem a obě jsme se začaly smát ,,Ano jsem" řekla a pořád se smála ,,Bože, celou dobu se tu bavíme anglicky a přitom jsme obě z Česka" pronesla jsem a rozhlédla jsem se okolo sebe, protože to tu bylo neskutečně moc krásný.
S Míšou sedíme v baru a furt se tak nějak poznáváme, zjistila jsem, že jí je teprve patnáct a že se nedávno rozešla s jejím klukem. ,,Ještě dvakrát mojito" řekla Míša barmanovi i přes to, že jí je teprve patnáct. Barman ji na to s úsměvem kývl. ,,A jak se jmenuje, jestli se můžu zeptat" řekla jsem Míše a dopila jsem svoje pití ,,Dominik Citta" řekla celkem zdrceně a ve mně pěkně hrklo, řekla bych, že se mi na chvilku zastavilo srdce. Pěkně dlouho jsem přemýšlela, jestli ji mám říct, že ho znám nebo ne, protože jsem ji nechtěla nějak ublížit a kdyby věděla, že se s ním bavím, tak by asi moc nadšená nebyla. Tak Míša je teda ta holka, která Nikovi údajně nedala, zamyslela jsem se a napila jsem se mojita, který nám právě barman donesl. ,,To je mi líto, najde se jinej" řekla jsem ji a ona mě obejmula.
Po celé protančené noci jsem se lehce opilá ocitla v mém bytě, díky bohu, že ne někde jinde. Koukla jsem se na hodiny a hned po tom, co jsem zjistila, že je pět, tak jsem šla znova pokračovat ve spánku.
Ráno už to znáte.. Ehm dopoledne už to znáte, vzbudila jsem se okolo poledne a šla jsem si dát sprchu, udělala jsem si už rovnou něco k obědu. Na mobilu se objevila zpráva, která byla překvapivě od Dominika. Psal mi, aby se ujistil, že jsem doletěla v pohodě a ptal se mě na to, jak se mám, co dělám a tak dále. Po asi třiceti minutách psaní jsem se mu rozhodla zavolat. Uslyšela jsem zvuk vytáčení a čekala jsem než to Dominik vezme.
,,Ano? řekl Dominik do telefonu a bylo slyšet, jak zavřel dveře, nejspíš šel do svého pokoje, aby měl soukromí.
,,No čauky, máš teď čas?" zeptala jsem se a čekala jsem na odpověď.
,,Ano mám, copak stalo se něco?" zeptal se celkem vyděšeně Dominik.
Čaaauuuu, je tu nový díl, hned píšu další, takže si chvilinku počkejte a vydám ho:3 Jinak děkuju za to, že čtete a hlasujete. Mám vás moc ráda!
