Tebe znám...

To nemůžeš být ty...

,,Potřebujete něco?" zeptal se nějaký hlas a když jsem se koukla na kluka, který na nás mluvil, zjistila jsem, že to je Dominik ze základky. ,,Nepotřebujeme, kamarádka si jenom opisovala číslo, tady z tohohle papíru" řekla Julča ,,Dobře" odpověděl jí a mě si přejel pohledem odzhora dolu a zkousnul si u toho ret. Já jsem se jenom usmála a v hlavě jsem si říkala, že mě určitě nepoznal. Přeci jenom je to přes dva roky a já jsem se změnila. 

Když jsem s Julií odcházela, tak jsem se na něj musela naposledy otočit a spatřila jsem jeho úsměv. Musela jsem se taky usmát, protože jeho úsměv je strašně okouzlující, jaktože jsem si toho nikdy nevšimla, pomyslela jsem si, ale to už mě Julča tahala za ruku pryč z Caffetterie. 

,,Tak co, vezmeš to?" zeptala se a pustila mou ruku. ,,Myslím, že jo, protože bych se stejně doma nudila a navíc ten kluk byl můj spolužák na základce, takže bych se s ním mohla víc sblížit" odpověděla jsem jí. ,,Když jste byli spolužáci, tak proč tě nepoznal a nepozdravil?" řekla udiveně a já jsem jí převyprávěla celý můj příběh. ,,Tak to je síla" řekla udiveně Julie a já jsem na to jenom kývla. ,,Pojď sem Lilly" obejmula mě jak nejpevněji to uměla. Po tváři se mi kutálela jedna slza, kterou mi Julča utřela rukávem a řekla mi, ať nepláču. ,,Děkuju za tebe Juli" řekla jsem jí a dala jsem ji pusu na tvář. Julča se usmála ,,Tak až zjistí, že to jsi ty, tak mi musíš říct jeho reakci prosím" pronesla Julča  ,,Jasný, budeš první" řekla jsem trhaně se smíchem. 

,,Tak co budeme dělat" řekla Julča, která právě ležela v mé posteli a koukala do mobilu. ,,Můžeme začít skládat ten stůl do jídelny a můžeme upatlat nějak tu kuchyň a obývák" navrhla jsem Julče ,,Dobře, ale až zavoláš do tý Caffetterie" řekla mi a já jsem kývla jako souhlas. 

,,Dobrý den, jmenuju se Lilly a dneska jsem si v Caffetterii všimla letáčku, na kterém bylo, že hledáte číšnici, tak se chci zeptat, jestli to ještě platí a kdy bych mohla popřípadě nastoupit" řekla jsem nervozně do telefonu a všimla jsem si Julči úšklebku na tváři. ,,Ano, samozřejmě to platí, pokud by jste mohla, tak buďte zítra okolo dvanácté hodiny v Caffetterii a já tam s vámi udělám menší pohovor a mohla by jste okamžitě nastoupit" řekl pán do telefonu a já jsem si oddechla. ,,Dobře, takže zítra okolo dvanácté?" ujistila jsem se naposledy a po rozloučení jsem hovor ukončila. ,,Tak co?" zeptala se a čekala na mojí odpověď. ,,Zítra mám přijít a udělá se mnou menší pohovor a pak můžu prej hnedka nastoupit" odpověděla jsem jí a už jsem se přesunula do místnosti, které se za chvilku bude říkat obývák. 

,,Ty vole, konečně hotovo do píči" řekla lehce nasraná Julča, které se při dekorování mého bytu nedařilo postavit stolek pod televizi. ,,Ano, konečně" řekla jsem a hned na to jsem si lehla na můj šedý gauč. ,,Kolik je vůbec hodin ?" zeptala se Julča, ale hned na to se sama podívala na svoje hodinky ,,To už je deset? Vždyť mi teď nic už nepojede kurva" vykřikla. ,,Můžeš spát tady, buď v klidu prosimtě" uklidnila jsem Julču. ,,Dobře, ale teď si jdu dát sprchu, protože jsem zpocená jak nevím co a pěkně mi to vadí" řekla a hned se přesunula do koupelny, kde si vytáhla ručník a následně zalezla do sprchy. 

Já jsem se šla umýt hned po ní a pak už jsme s popcornem usedly k televizi a pustily jsme si nějaký neznámý horror. ,,Kurva do píči proč tam lezeš ty děvko" vykřikla Julča, která právě nadávala holce v horroru, která pomalu otevírala dveře, co neměla. A já, já jsem byla schovaná pod dekou a obličej jsem si zakrývala rukama, protože horrory fakt nesnáším. Po skončení horroru jsem vypnula televizi a společně s Julii jsem se přesunula do mého pokoje. Zalezly jsme si pod peřinu a navštívily jsme říši snů. 

Zničeho nic jsem otevřela oči a automaticky jsem se koukla na telefon, abych zjistila kolik je. No půl dvanáctý, takže pohoda a zase jsem si lehla zpátky do postele. ,,Ne to není v pohodě!" vykřikla jsem tak moc nahlas, až se vzbudila i Julča. ,,Co děláš vole?" zeptala se rozespale a zároveň nechápavě. ,,Zaspala jsem!" řekla jsem stručně a už jsem se snažila obléct do černé sukně a zároveň světle modré košile. ,,To co máš na sobě?" zeptala se ,,Musím zapůsobit ne?" odpověděla jsem ji otázkou a ona se ke mně naklonila a rozepnula mi první dva knoflíčky, aby mi byl vidět výstřih. ,,Teď zapůsobíš" řekla s úsměvem a já jsem se začala smát. Rychle jsem běžela do koupelny, kde jsem si vyžehlila svoje vlasy a navoněla jsem se svým parfémem. Pak už jsem si na sebe vzala jenom černé boty na podpatku a mohla jsem vyrazit. Klíče, mobil a peníze mám, takže jdu řekla jsem si a pak jsem se rozloučila s Julčou. 

Tak jo, jsem tady, pořádně jsem se nadechla, upravila jsem si košili a vstoupila jsem do restaurace. ,,Dobrý den" řekla jsem a můj hlas se roznesl po celé Caffetterii. Pár lidí mi potichu odpovědělo, ale toho jsem si už nějak nevšímala. Rozešla jsem se směrem k pultu a spatřila jsem tam Dominika. Dneska mu to fakt sluší pomyslela jsem si a při pohledu na něj jsem si musela skousnout ret. Už jsi zase moc nadržená Lilly, takže se uklidni, řekla jsem si a snažila jsem se na Dominika nedívat. ,,Dobrý den, já jsem Šimon" ozval se mužský hlas za mými zády a já jsem se otočila. ,,Jee dobrý den, já jsem Lilly" řekla jsem a podala jsem si s ním ruku. ,,Takže Lilly, bude to rychlý, dneska vůbec nic nestíhám, takže mi stačí, když to tady vyplníte a podepíšete" řekl a na stůl pokládal nějaké papíry, které jsem měla údajně podepsat. ,,Mám vám to podepsat tady?" zeptala jsem se a ukázala na dané místo. ,,Můžeme si tykat, jestli budete chtít" řekl mi a já jsem se usmála a souhlasila jsem. ,,Takže mám ti to podepsat tady" opravila jsem svou předešlou větu a on kývl na souhlas. Šimonovi jsem podala podepsané papíry a on je uložil do jedné folie. ,,Takže už budu muset jít, seznam se tady s Dominikem a on ti ukáže jak to tady funguje" řekl v rychlosti a ve spěchu a po rozloučení odešel. 

Ohlédla jsem se okolo sebe, abych zjistila kam Dominik zmizel. ,,Takže jsi tu zase" řekl a já jsem se na něj otočila. ,,No teď tu budu často" odpověděla jsem mu s úsměvem a všimla jsem si, jak sjel jeho pohled na můj výstřih. ,,Já vím, Šimon mi říkal, že sem dneska přijde nějaká nová holka, ale nevěděl jsem, že to budeš zrovna ty" řekl a při tom naléval bílé víno do sklenice. ,,Taky říkal, že mi máš ukázat jak to tady chodí a co a jak" řekla jsem a koukala jsem se na Dominika, který zrovna uklízel víno do lednice. ,,Dobře tak čím začneme?" zeptal se a na tváři se ukázal jeho úsměv, ten úsměv, který mám tak neskutečně ráda. ,,No mohl by ses mi třeba představit" navrhla jsem ,,Jo ajo promiň, úplně jsem na to zapomněl" řekl a natáhl ke mně jeho ruku. Ruku jsem přijmula. ,,Jsem Dominik Citta, těší mě" řekl a začal třást s mojí rukou, musela jsem se začít smát, ani nevím proč, ale přišlo mi to strašně vtipný. ,,Já jsem Lilly Šilerová" řekla jsem a následně jsem se koukla na jeho výraz. ,,Počkej, ty nemůžeš být Šilerová" řekl s udivením. ,,Jo jsem to já, čekala jsem, jestli mě poznáš" řekla jsem mu a on pořád nevěřil tomu co říkám. 

Tak další díl, doufám, že se vám líbil. Konečně se tu objevil Dominik, takže ty, co na něj čekali se dočkali. Mám vás ráda a děkuju za 300 přečtení...