Další už ne kluci...

305 12 2
                                    


Vešla jsem do bytu, který byl cítit po cigaretách a taky po trávě. Sundala jsem se své vansky a pokračovala jsem chodbičkou do obýváku, kde byly podle hlasů snad všichni. ,,Nazdar feťáčci moji" pronesla jsem přes celý byt a láhev vína jsem položila na stůl. ,,No ahojky princezno, tak jak se cítíš?" zeptal se Robin ,,Už je ti dobře?" zahrnuli mě všichni kluci otázkama. ,Ano jsem v pořádku a ještě jednou jsem vám chtěla moc poděkovat" řekla jsem klukům a usmála jsem se na ně. Rozhlížela jsem se po bytě a pořád mi tu někdo scházel. Dominik, pomyslela jsem si a zamyslela jsem se, kde by asi tak mohl být. 

Najednou jsem ucítila dvě silné potetované paže, které se obmotali kolem mého pasu. Pomalu jsem se otočila a uviděla jsem Dominikovi krásné oči. ,,No podivejme se, kdo se nám tu objevil" řekl Dominik a přitiskl mě do objetí a následně mi dal pusu na čelo. Ten pohled, kterým se na mě koukl, ještě nikdy jsem ho od něj nezažila, a to že se známe dost dlouho. Přivedlo mě to do rozpaků, do rozpaků v pozitivním slova smyslu, ale nevím co si mám myslet. Dobu se třeba ani neozve a teď mě svádí pohledem. 

Chvilku jsem si s klukama povídala o tom, jak poletím pryč a oni pak odešli asi na cigáro. Já jsem zůstala sedět na gauči a nějak jsem na cigáro chuť neměla, ani nevím proč, furt jsem přemýšlela nad Dominikem ,,Tak co, dáme víno kotě" uslyšela jsem Jakubův hlas a otočila jsem se na něj ,,Můžeme" řekla jsem mu s úsměvem a šla jsem pro skleničky. Obě jsem položila na stůl a Jakub začal nalejvat až po okraj. ,,Tak do dna" řekla jsem mu a oba jsme do sebe najednou vyklopili celou skleničku vína ,,Tak co, už je ti fakt dobře" zeptal se starostlivě Jakub ,,Jo, fakt je mi dobře" odpověděla jsem mu s úsměvem ,,Hele Kubo?" zeptala jsem se ho a skleničku jsem položila na stolek ,,Jo?" odpověděl mi otázkou ,,Má Dominik teď nějakou holku?" vypadlo ze mě a já jsem ani nevěděla jakou odpověď bych od něj chtěla slyšet ,,No to je těžká otázka, chvilku s jednou šukal, to byla ta doba, kdy se ti vůbec neozýval" řekl ,,Aha? a teď už s ní není?" ,,A proč se mi vůbec neozýval" zeptala jsem se na další otázky ,,Ne podle mě není teď s nikým, ale fakt nevím. Ono to nebylo tak, že se neozýval jenom tobě, mě taky neodepisoval a ani nezvedal mobil" řekl a já jsem zůstala udiveně sedět ,,Tak to je divný, zrovna Domini.." přestala jsem mluvit, protože se zrovna otevřely dveře od balkonu a do obýváku vešel zrovna Dominik. Jakubovi jsem naznačila, že mu to řeknu třeba jindy. On jenom kývl a začal se věnovat Konexovi, kterej na něj zrovna mluvil. 

,,Nedáme víno?" zeptal se mě Dominik, který si zrovna vedle mě sedl. ,,Dobře, dones si skleničku, já už j mám tady, protože jsem si dávala s Jakubem před chvilkou" řekla jsem mu a viděla jsem ho, jak odchází do kuchyně.

,,Dáme víno Lillyyyy? ozvalo se dneska už asi po stý, protože jsme tu všichni docela dost na šlubky a Robin dokonce už odpadl do postele. ,,Další už ne kluci" řekla jsem všem a postavila jsem se na nohy, snažila jsem se postavit na nohy. Když se mi to podařilo, rozloučila jsem se s klukama a šla jsem rovnou domu. Řekla bych, že mi zůstalo fakt málo rozumu, který křičel ať jdu domu si lehnout. Otevřela jsem dveře od bytu a hned po tom, co jsem je zavřela jsem vytuhla na gauči. 

Vzbudila jsem se s brutální bolestí hlavy, kterou fakt nesnáším. Zakňučela jsem, protože se mi nechtělo vstávat a proto jsem si vzala mobil a koukla jsem se jestli mi někdo nepsal. Zpráva od Jakuba, odemkla jsem mobil a hned jsem si jí přečetla. Jeho otázka ve smyslu, jestli jsem dorazila domu v pohodě mě potěšila, protože o mě má zájem aspoň někdo. Celý den jsem nic moc nedělala a večer jsem po sprše a jídle hned usnula. 

Už dneska, dneska je ten den, kdy letím do LA a splním si tím svůj, dalo by se říct, životní sen ? No nic, vykopala jsem se se z postele a šla jsem si udělat snídani a ranní rutinu. Dál už jsem si jenom dobalila zbytek věcí, který jsem potřebovala a šla jsem se obléct. Zvolila jsem ten nejvíc pohodlnej outfit, protože přeci jenom letím nějakých čtrnáct hodin. Vzala jsem kufr do ruky, zamkla jsem svůj byt a šla jsem po schodech dolu. ,,No nazdárek kotě" uslyšela jsem Jakubův hlas a jenom jsem se usmála a šla jsem ho pozdravit obejmutím. Jakub naložil moje věci do kufru auta a mohli jsme vyrazit. Celou cestu jsme si povídali o všem možným a když jsme byly skoro u Prahy, odkud mi letělo letadlo, nabrali jsme u jednoho domu Dominika. ,,Tebe jsem taky už skoro týden neviděla" řekla jsem mu a usmála jsem se. ,,Já jsem ho taky neviděl" pronesl Jakub ,,Drž hubu zmrde" odpověděl Nik a dál se věnoval svému telefonu ,,Copak? nedala ti?" zeptal se ho provokativně Jakub a já jsem se jenom usmála ,,Ne vole, přišel tam její táta" řekl a já jsem nemohla zadržet smích. S Jakubem jsme smíchy vyprskli a smáli jsme se jeho zoufalosti ,,Ne promiň, že se ptám, ale proč šukáš holky, který bydlí ještě s rodičema a kdo to vůbec je?" zeptala jsem se Dominika, teď už vážně a on mě lehce propálil pohledem. ,,Já jsem nevěděl, že jí je teprve patnáct a za druhý jak to mám vědět, když jsem byl nachcanej" odpověděl mi a já jsem se na něj podívala pohledem, který se ptal jestli to myslí vážně ,,Nemusíš na ní bejt hned hnusnej, když ti nedala jiná, neznamená, že musíš bejt hnusnej na Lilly" řekl Jakub a koukl se na Dominika přes zrcátko, protože se musel věnovat řízení. ,,Promiň, mám blbou náladu" řekl mi Nik a pokusil se usmát ,,Jo, já vím" řekla jsem mu a taky jsem se na něj usmála. 

Právě sedím v letadle, užívám si let a píšu si s Dominikem, který se mi omlouvá, za to jak se ke mně choval. Chápu ho, asi to nemá lehký, třeba má jenom špatný období, ale kdyby mi to třeba řekl, tak bych mu mohla nějak pomoc. No nic, tohle teď hodím asi za hlavu a musím se připravit na úplně jiný lidi. Tyhle slova se mi motají v hlavě a moje mysl pomalu pomalu upadá do říše snů.  


Jsem tu s novým dílem :3 Už se blížíme k 1k přečtení a to je neuvěřitelný. Moc děkuju všem, kteří čtou můj příběh a taky hlasují. Dneska je to asi zase o ničem, ale moc jsem nevěděla co psát, takže asi tak. Mám vás všechny moc ráda a ještě jednou vám za všechno děkujuuu :3 

Tebe znám...Kde žijí příběhy. Začni objevovat