Tebe znám...

To už je zima ?

Nechápu jak to mohlo tak rychle utéct ten čas. Vždyť jsem nedávno dělala ten debilní úkol do dějepisu první den školy, a dneska už zbývá 16 dní do VÁNOC. 

Za to, dejme tomu pololetí, se toho ve škole moc nestalo, učím se co nejlíp mi to jde a rodiče bývají často doma, takže si užívám rodinnou pohodu. S Dominikem jsem od té chvíle v trolejbusu nemluvila, ale přijde mi to furt divné, ale co no. Zrovna dneska mám jít s holkama nakupovat věci na vánoce, jakože dárky a tak a já si musím koupit nové oblečení. Asi se ptáte, jak to jde s dietou. Jednoduchá odpověď, špatně. s Barčou jsme se na to vykašlaly a už nevím jak zdravě bych jedla, takže se musím smířit s tím, že budu asi navěky hnusná a tlustá. 

,,Tak co, v kolik se sejdeme" říká Karin do skupinového videochatu. ,,Já bych dala sraz ve 4 protože musím doma uklízet a navíc je 12 a my budeme mít oběd tak v 1 nejdřív" řekla Emma a já i holky jsme s tímto časem souhlasily. ,,Dobře, tak ve 4 u NewYorkeru ?" zeptala jsem se holek. ,,Jasné, budu tam" ,,Já taky" ,,Anooooo" slyšela jsem holek souhlas a po rozloučení jsme videochat ukončily. 

,,Myslíte, že mám babičce koupit tuhle tu voňavku ?" zeptala jsem se a holky na mě zůstaly koukat s otevřenou pusou. ,,Co se děje ? Nevoní vám ?" zeptala jsem se holek. ,,Koukla jsi se na cenovku žejo ?" ujišťovala se Barča a já jsem se na tu cenovku znovu podívala. ,,No vždyť jo, 1599 korun" ,,Ty budeš kupovat babičce voňavku za 1599 korun? Vždyť můj nejdražší dárek je tohle za tři stovky" řekla Emma a vyndala z nákupní tašky strašně roztomilého medvídka s mašličkou. ,,No on dostal taťka povýšení a dal mi dneska s sebou celkem dost peněz, že si mám něco koupit, tak to chci utratit pro radost druhých" řekla jsem holkám a oni na mě furt nevěřícně koukaly. Po nákupech jsme si s holkama zašly na jídlo a celý den jsme si zase moc užily.

Povídaly jsme si zase o Alexovi, nebo teda spíš holky si o něm povídaly. Nechápu co na něm vidí, řekla jsem si pro sebe a zakroutila jsem hlavou. ,,Co si myslíte o Dominikovi?" protrhla jsem chvilkové ticho, protože měly zrovna holky jídlo v puse, proto nemluvily. ,,O Dominikovi? Proč zrovna o něm?" zeptala se Karin ,,Já nevím, protože on je jedinej z naší třídy, na koho nemám názor" odpověděla jsem ,,Nedávno jsem jela trolejbusem a on mi řekl, jestli si za ním nechci sednout, kývla jsem a celou cestu bylo trapné ticho, ani se potom nerozloučil" vpálila jsem svojí ,,storku,, holkám do naší konverzace. ,,Hej a proč chtěl aby sis přisedla, když s tebou ani nemluvil a ani se nerozloučil" řekla celkem naštvaně Barča. ,,To právě nevím, a právě proto na něj asi nemám názor" řekla jsem holkám a pokračovala jsem v jedení jídla. 

Je zhruba 9 hodin večer a já právě stojí v koupelně s drdolem mokrých vlasů po umytí a s županem na sobě. Právě odstříhávám cedulky z oblečení, co jsem si dneska koupila a z věcí, co jsem koupila jako dárky na vánoce. Cítím se na to, že si půjdu pustit nějaký vánoční film, a proto jsem si zalezla pod peřinu a pustila jsem si film Sám doma. Jak já ten film miluju řekla jsem si sama pro sebe a koukala jsem se na běžící film na počítači. Po chvilce koukání jsem si šla udělat horké kakao a oblékla jsem si teplé ponožky, protože i byla zima. Potom jsem dál pokračovala ve sledování filmu. 

Ráno jsem se vzbudila v 10. Díky bohu, že je neděle, protože jinak bych dneska do školy fakt nevstala. Šla jsem si udělat snídani a pak jsem dokoukávala film u kterýho jsem včera usnula. 

Rozhodla jsem se, že bych mohla zabalit nějaké dárky a tak jsem taky udělala dárky jsem zabalila do krásně červeného papíru a zavazovala stříbrnou stužkou. Pak už jsem tam přidala jenom nálepku se jménem a bylo hotovo. 

.................................................................................................................

Bože zase to debilní balení dárků. Nechápu, jak mě to mohlo v té osmé třídě ještě bavit, řekla jsem si sama pro sebe a pokračovala jsem v balení dárků. Fakt nechápu, co se s tím časem děje, protože za čtyři měsíce a kousek budu psát přijímačky a to se mi fakt nechce. 

Jedinný pozitivní je, že budu mít 19. dubna narozeninyyyyy. Strašně moc se těším až to spolu s holkama oslavím. Jsem z nich totiž nejmladší a všechny tři mají narozeniny v únoru, takže je to  takový vtipný celkem. 

No každopádně, co se za ten rok, co jakoby lusknutím prstu stalo je celkem zajímavý. Tereza už si na mě moc nedovoluje a Alex začal chodit s Emmou, takže se kvůli tomu Emma a Karin pohádaly, protože ho chtěly obě a on si vybral zrovna Emmu. Chvilku se spolu nebavily, ale už jsou dávno v pohodě. Karin zjistila, že se jí líbí Michal z osmičky, takže má na něj ,,crush,, jak se říká a vypadá to, že budou spolu, protože ona se mu taky líbí. 

Pak jsem tady já. Nejtlustější a nehnusnější týpka, kterou zám. Moje pleť se zhoršila, a to o dost. Kila mi lezou nahoru a někdy mám takový menší období, kdy se mi podaří zhubnout třeba dvě až pět kilo, ale to zase hnedka naberu. Jsem z toho nešťastná a kdyby nebylo Barči, tak jsem asi někde podřezaná a mrtvá. Fakt už nevím co mám sama ze sebou dělat. Myslím, že by mi pomohli třeba rodiče, ale ty na mě docela kašlou, což mi připomíná, že jsem je zase týden neviděla, řekla jsem si sama pro sebe a smutně jsem uklízela zabalené dárky do mojí šatny. 

Dneska jsou vánoce a já si to celkem užívám, protože je 12 hodin a já nemusím ni dělat. Mamka mi dokonce donesla snídani do postele a teď v kuchyni dodělává poslední druh cukroví, co jí chybělo. Já se koukám na vánoční videa a koukám se na pohádky. Chvilku jsem si psala s holkama a přála jsem jim veselé vánoce a svátky.  

Po skončení filmu jsem šla do sprchy. Cítila jsem jak na mě padají vlažné kapičky vody, které smývají moje vánoční mýdlo. Vylezla jsem ze sprchy a usušila jsem se. Vlasy jsem si vysušila ručníkem a  potom jsem si je vyfénovala a vyžehlila. Obličej jsem si vyčistila a vzala jsem si prášky na mojí pleť. Ty prášky beru asi půl roku a furt to nezabírá. Nanesla jsem na sebe trochu korektoru, který zamaskoval ty hodně viditelné pupínky a celé jsem to zakončila pudrem a řasenkou. Vyčistila jsem si zuby a mezizubním kartáčkem jsem si musela vyčistit místečko mezi zámečkama rovnátek, které mám už něco málo přes rok. Po dokončení mojí rutiny jsem šla odnést nádobí do kuchyně a rozhodla jsem se pomoc mamce se zdobením stromečku. Jelikož stromeček a celkovou vánoční výzdobu děláme až v den vánoc. Vytáhla jsem z místnosti vedle ložnice krabici s nápisem vánoce a pustila jsem se do zdobení. Jelikož se ve zdobení a celkové dekoraci čehokoliv vyžívám, tak jsem si dala záležet a taky to tak dopadlo, protože už byly skoro čtyři hodiny a my většinou v šest večeříme a to nemáme ani připraveného kapra ani salát. Mamka se teda dala do vaření a já jsem připravovala stůl a donesla jsem svoje dárky po stromeček. 

Jsem v pokoji a rozhoduju se mezi šatama a sukní. Moje volba po chvilce padla na šaty a proto jsem si je oblékla. Stříkla jsem na sebe lehkou voňavku a vydala jsem se do obýváku, protože už tady byla babička s dědou. 

Teď už sedím s rozbalenýma dárkama v náručí a užívám si rodinnou pohodu. Od rodičů jsem dostala plno oblečení, něco málo z kosmetiky a taky nový počítač a peníze na předělání mého pokoje. Takhle šťastná jsem dlouho nebyla, pomyslela jsem si a usmála jsem se na moje rodiče a prarodiče. 

Další díl je tu, doufám, že vám nevadí, že ten čas teď utíká takhle rychle, jakože byla v sedmé třídě a teď najednou v deváté. Nechci totiž tu fanfikci udělat tak, že se v jeden den poznají v klubu a potom jsou spolu, ale chci si to udělat tak trochu po svém, takže snad to nevadí. Každopádně, dneska 1384 slov. Doufám, že se vám tato fanfikce líbí. Mám vás ráda :D