StudiomoonTV

~11~

Pohled Dejzra

Věděl jsem ,že jí odněkud znám ,ale nevěděl jsem odkud. Byla mi strašně povědomá ,ale já netušil kde a kdy jsem jí viděl. Byl to zvláštní pocit. A jméno Megan jsem už taky slyšel. Není to dávno co jsem jí viděl ,jinak bych si to už asi nepamatoval. Mám dojem ,že to bylo tak maximálně tři týdny zpátky. Ale co jsem dělal ,když jsem jí potkal? Začal jsem trochu logicky uvažovat. Kde jsem byl před třemi týdny? Vůbec jsem si nevybavoval ,kde jsem byl a co jsem dělal. Potkal jsem jí vůbec? Jo musel jsem ,znal jsem její jméno ještě předtím ,než se mi představila sama. Ještě jsem se jí pro jistotu ptal ,jestli se už neznáme ,ale ona řekla ,že ne. Že by si mě nepamatovala? A nebo se mi to jen zdálo? Ted jsem opravdu mimo a netuším co se děje. Nevěděl jsem ,jestli si mě pamatuje nebo ne, nebo jestli se mi to celé jen zdálo a nebo jestli to jen hraje. Vůbec jsem nevěděl ,co mám ted dělat. Mám jí to říct nebo dělat že nic? Bylo těžký se rozhodnout ,ale nakonec můj mozek začal alespon trochu pracovat a já se rozhodl ,že až budeme sami nebo přijde vhodná příležitost ,tak jí to řeknu.

Z mého přemýšlení mě vytrhli kluci ,kteří se začali Sama na něco ptát. ,,Tak jak to mezi sebou teda máte s Meg?'' zeptal se Maty opatrně Samka. ,,Já ani neviem,"řekl zklesle Sam. ,,No tak vidíš ,nic není ztraceno,"řekl jsem povzbudivě když jsem přišel na to ,o čem se baví. ,,A kdy jí to řekneš?" zeptal se vyzvídavě Radek. ,,Ja neviem. Bojím sa ,že to necíti ,rovnako," řekl dost smutným hlasem. Bylo mi ho líto. Chvíli bylo úplný ticho ,až jsem myslel že se z toho zblázním ,když v tom se za dveřmi ozvalo kýchnutí. Všichni se okamžitě otočili na dveře a hypnotizovali je pohledem dokud se Sam nezvedl a nešel tam. My ostatní jsem jen v tichosti seděli. Teda dokud se nezavřely dveře. Kluci si hned začali povídat ,jak by jí to měl říct nebo ,že zase naopak by měl počkat ,ale já se do tohoto velice záživného rozhovoru nezapojoval a tak trochu poslouchal ,co se tam děje. Slyšel jsem ,jak Sam klepal na Klárčin pokoj. Podle toho co Klári říkala ,nás Meg odposlouchávala a momentálně je zavřená v koupelně. Sam za ní šel a Klárka asi taky ,protože o chvíli později jí řekl ,aby se vrátila do pokoje ,že to vyřeší sám. Absolutně netuším ,od kdy tak dobře slyším ,ale vůbec mi to nepřekáželo ,ba naopak. Celkem mi to vyhovovalo ,možná bych to někdy mohl zkusit i ve škole. Slyšel jsem jak Sam říká Megan at otevře dveře ,ale ona nechtěla. Když už ho asi pustila dovnitř ,tak jsem jen čekal co řeknou ,ale v tu chvíli mi do ucha zařval Matyáš. ,,Ááááááááááááááááááá," řval a ostatní se smáli. ,,Hahaha, ty debile," odvětil jsem mu ironicky. ,,Co se zlobíš, my mysleli ,že si v tranzu trubko. ,,Jen jsem se zamyslel," zalhal jsem ,aby si nemysleli že jsem pěknej č*rák když odposlouchávám cizí rozhovory.

Pohled Sama (Moona)

,,Co se ti stalo?" vypadlo z Meg po chvíli. ,, Ja...... ja som.......

.....ja som plakal," povedal som jej to na rovinu ,i když si myslím ,že to už věděla pred tým. ,,A proč jsi brečel?"spýtala za zvedavo Megí. ,,To je jedno," odpovedal som jej na otázku a hneď na to som sa spýtal zase ja:,,Ty si nás odposluchavala?"vykulila na mě oči a pak se rozpačito pozrela do mojich očí. ,,Ne, proč?" odpovedala otázkou a byla dosť nervózna. ,, Prečo mi klameš?" prezrel som si ju skúmavým a zároveň ublíženým pohladom. ,, Já se moc omlouvám," povedala a sklopila oči k podlahe. ,, Prečo si to urobila," zajímal som sa. ,, Já nevím, prostě jsme si s Klárkou povídaly a pak bylo takové divné ticho v celém domě ,což bylo podezřelé a mě prostě zajímalo co se u vás děje," vôbec som nechápal ,ako sme mohli byť tak ticho ,že si toho všimly aj dievčatá ,pretože to sa nám nepodobá. Nevedol som ,čo mám na to povedať tak som bol radši ticho. Nechcel som nič pokazit ,tak som neodpovedal. Asi som urobil chybu ,pretože sa na mě smutne pozrela a potom okolo ma prešla. Chcela íst za Klárkou do izby ,ale ja som jej zastavil a spýtal sa:,,Čo všetko si počula?" vychrlil som na nej otázku ,tak že mi dost možno nebylo ani rozumieť.

Pohled Megan

,,Čo všetko si počula?" vychrlil na mě Samík otázku tak rychle ,že jsem mu pomalu ani nerozuměla. Nevěděla jsem jestli mu mám zalhat a říct ,že jsem nic neslyšela a nebo mu prostě říct pravdu. Bylo to dost těžké rozhodování ,ale nakonec jsem zvolila možnost zalhat mu. Nechtěla jsem to ted rozebírat a navíc jsem tomu stejně moc nerozuměla. ,,Nic moc,"řekla jsem s pokrčením rameny. ,,Takže čo všetko?" řekl se smutkem ale zároven naštváním v hlase. ,,Slyšela jsem jen tlumené hlasy,"lhala jsem dál. Očividně mi na to skočil a nebo to alespon předstíral. Chvíli jsme si zase jen mlčky hleděli do očí ,když pak Samík řekl:,,No nič ,už by som sa mal vrátit ku chalanom ,tak sa zatiaľ maj."otočil se na patě a jen tak si odešel. Ještě před tím než jsem odešla já do Klárčina pokoje jsem došla k umyvadlu a důkladně si opláchla obličej. Hned mi bylo líp. Už už jsem chytala kliku od dveří do Klárčina pokoje ,když v tom jsem si všimla Domina co šel po chodbě směrem ke mě. ,,Ahoj, prosimtě myslíš že bychom si mohli promluvit?" řekl poněkud zamyšleně. ,,Jasně, proč ne?"odpověděla jsem úplně v klidu. ,,Ok, díky," řekl Domča už také trochu klidněji. ,,Tak jdeme dolů?" zeptal se po trapné chvíli ticha. ,,Klidně," řekla jsem a Domino už letěl ze schodů jak splašenej. Naneštěstí mu to na posledním schodu uklouzlo a hodil držku ,až to zadunělo. Okamžitě jsem běžela dolů za ním ,ale byla jsem opatrná. No teda alespoň víc než on. ,,Seš v pořádku?" vyjekla jsem zděšeně ,když jsem k němu doběhla. ,,Jo, více méně," řekl a uchechtl se. Jen jsem si oddychla a zeptala se:,,Tak o čem si to chtěl mluvit?" ,,No...........

1006 slov

Takže to by pro tuhle kapitolu stačilo, my doufáme že se vám líbila a určitě brzo čekejte další. Jinak bychom vám opět chtěli poděkovat za votes a přečtení ,jste úžasníííííííí!!!!!!!!!!! Tak to by bylo všechno a mějte se hezky vy naši chlupatí Budulínci xD