Traitor

~PART TWO~[opraveno]

Trio sedělo u stolu a čekalo, až se všichni prváci zařadí. Harry a Ron stále dokola probírali Draca Malfoye, zatímco Hermiona byla naštvaná. Vadilo jí, že se do toho tak intenzivně motají. Měli by s tím přestat – mohli by přijít na něco, co by odhalilo jejího otce. A to ona nechtěla. Nechtěla riskovat, že ztratí jediného člověka, který pro ni byl vším.

Když zařazování skončilo, Hermiona si nabrala trochu těstovinového salátu. Jedla mechanicky, nevnímajíc okolí, a když dojedla, čekala, až Brumbál ukončí oficiálně hostinu. Byla to její povinnost – odvést prváky na kolej. Harry s Ronem už od stolu odešli, aniž by se s ní rozloučili.

„Takže teď bych poprosil prefekty, aby odvedli prváky svých kolejí do ložnic,“ zazněl konečně hlas Brumbála a všechno jídlo ze stolů zmizelo. Hermiona se rozhlédla po síni a zjistila, že tu zůstali převážně jen prváci. Ti starší se už rozutekli. Její pohled zachytil platinově blond vlasy. Malfoy, pomyslela si. Jeho přítomnost ji ani nepřekvapila. Ale teď byl čas věnovat se svým povinnostem.

„Nebelvírští, ke mně!“ zvolala a její hlas se rozlehl po celé síni. Brzy se kolem ní shromáždilo několik prváků, kteří si mezi sebou tiše štěbetali. Hermiona se na ně povzbudivě usmála.

„Takže pojďte za mnou a pokuste se neodpojit. V tomhle hradě byste se mohli snadno ztratit,“ řekla klidným hlasem a vydala se na cestu, přičemž skupinku vedla.

Cestou narazili na zmijozelské prváky, které vedl Draco Malfoy. Kráčel sebevědomě, jeho výraz zářil arogancí. Celé jeho vystupování křičelo: Jsem král všech. Hermiona si neodpustila úšklebek. Kdyby jen věděl, kdo opravdu studuje v Bradavicích.

„Nazdar, Grangerová. Nebo bych ti měl říkat mudlovská šmejdko?“ ušklíbl se na ni.

Než Hermiona stihla odpovědět, vedle ní se ozval dětský hlas: „Nechte tu slečnu na pokoji!“ Byla to malá prvňačka, která ji bránila.

Hermiona se na dívku povzbudivě usmála. „Neboj, on si jen myslí, jak je úžasný. Já už si zvykla na to, že je to idiot.“ Malfoy se zamračil, ale Hermiona ho ignorovala a pokračovala se svými prváky dál.

---

Večer se Hermiona sešla s Ginny. Obě dívky si často sdílely své starosti a radosti. Tentokrát však Ginny vypadala sklesle.

„A co Dean?“ zeptala se Hermiona tiše.

Ginny se pousmála, ale v jejích očích byl stín. „Jo, s Deanem je to fajn. Jen je strašně starostlivý, až moc. Pomáhá mi zapomenout na Harryho,“ přiznala smutně.

Hermiona si povzdechla. Harry ji miloval, ale myslel si, že ona jeho ne. Ginny cítila totéž. Ale oba byli příliš tvrdohlaví, než aby si své city přiznali. Hermiona si přála, aby se konečně dali dohromady.

„A miluješ Deana?“ zeptala se opatrně.

Ginny pokrčila rameny. „Na začátku jsem ho měla opravdu ráda. Ale nemůžu říct, že ho miluju. Moje srdce pořád patří Harrymu a bojím se, že to tak zůstane navždy.“

Hermiona mlčky přikývla. To byl prostě začarovaný kruh.

---

Následující den proběhl bez větších událostí. Hermiona se jako vždy pilně věnovala výuce, pomáhala prvákům a několikrát se střetla s Dracem Malfoyem, který ji pokaždé pozdravil svým typickým arogantním výrazem. Po hodině lektvarů zamířila do knihovny, kde si našla klidné místo. Nejdříve si udělala domácí úkoly a pak se začetla do knihy.

„Hermiono, přijď na naše sídlo.“

V hlavě jí zazněl tichý hlas jejího otce. Rychle uklidila věci, vyšla na bradavické pozemky a rozhlédla se, aby se ujistila, že ji nikdo nepozoruje. Pak se přemístila. Nevěděla však, že ji Draco Malfoy z dálky zahlédl. Jeho tvář zkameněla překvapením. Kam by se Hermiona Grangerová mohla přemístit? Draco se rozhodl počkat, až se vrátí, aby zjistil pravdu.

Mezitím se Hermiona objevila v sídle svého otce. „Otče, co jsi potřeboval?“ zeptala se.

„Je čas tě označit, pokud si to přeješ,“ odpověděl Voldemort klidně. „Tvé znamení by však bylo zvláštní – objevilo by se jen, když bych tě volal, nebo když by sis to sama přála.“

Hermiona čekala, že tato chvíle jednou přijde. Ale nečekala, že by její znamení bylo jiné. Přikývla na souhlas. Voldemort k ní přistoupil, dotkl se její ruky koncem hůlky a tiše pronesl zaklínadlo. Na Hermionině předloktí se zableskla lebka, z jejíž úst se plazil had. Pak zmizela, jako by tam nikdy nebyla.

Hermiona chtěla vyzkoušet, zda to funguje. Přála si, aby se znamení znovu objevilo – a ono se objevilo. Pak ho nechala zmizet. Rozloučila se s otcem a přemístila se zpět na bradavické pozemky. Neměla však ani tušení, že její zmizení upoutalo Malfoyovu pozornost.