~PART TWENTY-NINE~[opraveno]

1.7K 77 2
                                        

31. květen

Hermiona se probudila brzy, mnohem dříve, než bylo nutné. Ale spánek pro ni v posledních měsících znamenal jen prázdné hodiny plné neklidu. Chyběl jí Draco. A dnes… dnes byla ta osudová noc. Noc, kdy měl zemřít Brumbál. V žaludku měla kámen a srdce jí bušilo strachem i smutkem. Měla Brumbála ráda. Nechtěla, aby zemřel. Ale nemohla tomu zabránit.

Vyhrabala se z postele a s těžkým povzdechem si oblékla školní uniformu. V koupelně si umyla tvář a pročesala vlasy. Nejvíce času jí zabralo zakrýt kruhy pod očima – jako by tím mohla zakrýt i všechno, co se v ní odehrávalo. Když vyšla ven, vypadala jako vždy. Klidná, vyrovnaná. Nikdo by nepoznal, že se uvnitř hroutí.

Spolu s Ginny se vydala do Velké síně. Posadila se a automaticky si nabrala jídlo, ale její pohled sklouzl ke zmijozelskému stolu. Draco seděl strnule, upřeně hleděl do stolu a nevnímal dění kolem sebe. Vypadal, jako by byl duchem nepřítomný. Hermiona věděla proč. Dnes měl zabít. Dnes se měl stát vrahem. Věděla, že to nedokáže. Že se mu všechno v něm bortí.

Nechtěla, ale přesto nahlédla do jeho mysli.

Jsem na to sám. Nedokážu to. On mě zabije. Zabije matku. Zabije otce. A pak mě. A to všechno jen proto, že jsem zbabělec. Protože nic neumím.

Hermiona pevně semkla rty. Rychle dojedla a vydala se pryč. Měla plán.

Zkrátila si cestu skrytou chodbou a počkala na Draca v úzké uličce. Jakmile prošel kolem, popadla ho za ruku a přitáhla k sobě.

„Her… Her… Grangerová?“ vykoktal zmateně.

Hermiona protočila oči. Na odpověď nebyl čas. Postavila se na špičky a přitiskla své rty na jeho.

Políbila ho. Vášnivě, něžně, zoufale. Jako by to bylo naposledy.

Draco strnul, ale pak ji pevně objal a polibek jí oplatil. Nemohl se od ní odtrhnout. Tohohle se mu tolik nedostávalo. V obou vybuchl ohňostroj emocí, v žaludku jim létali motýli, po tělech běhala elektřina. Hermiona mu zajela rukama do vlasů a prsty jimi projela, zatímco on jí dlaněmi něžně obkresloval boky.

Když jim začal docházet kyslík, Hermiona se odtáhla. „Tohle se nikdo nedozví,“ řekla tiše.

Otočila se a vykročila pryč. Na poslední chvíli se na něj usmála. „Hodně štěstí, Draco.“

A pak zmizela.

Draco tam zůstal stát. Nechápal ji. Ale přesto… pomohlo mu to. Poprvé za celou tu dobu se necítil tak sám. A zároveň věděl, že to byl nejspíš jejich poslední polibek. Protože na poslední schůzi…

---

Flashback

Hermiona dorazila do sídla Malfoyových na poslední schůzi před útokem na Brumbála. Celý večer se nemluvilo o ničem jiném. Plánoval se každý detail, probíraly se všechny možnosti. A pak se Voldemort otočil k ní.

„A teď… co bude potom?“ pronesl ledově.

Hermioně se stáhlo hrdlo. „Potom, co Brumbál zemře, vykouzlíme nad Bradavicemi Znamení. Pak všichni zmizíte. Bude to signál, že válka začala. Už se nebudete skrývat… kromě tebe, Hermiono.“

Zamrkala. „Cože?“

„Přestanu tě volat na schůze. Zůstaneš se svými přáteli. Na dlouho se oddělíme. Možná se už neuvidíme.“

Hermiona vykulila oči. Čekala mnoho… ale ne tohle. „Ale, otče—“

„Ne. Na prázdniny pojedeš k Weasleyovým nebo ke svým adoptivním rodičům. Bude to bezpečnější. A navíc… plánuji cestu do Irska.“ Voldemort ji umlčel nekompromisním tónem.

Hermiona sevřela pěsti. Věděla, že to má dokonale promyšlené. Ale stejně… „Proč jsi mi to neřekl dřív?“ vyjela na něj ostře.

„Nesouhlasila bys.“

„Nesouhlasím ani teď! Nechci se od tebe oddělit! Chci se s tebou stýkat! Jsi můj otec!“ vykřikla.

Voldemort si povzdechl. „Mio, je to pro tvé bezpečí.“ Natáhl se, aby ji pohladil po tváři, ale ona ucukla.

„Je mi tvoje bezpečnost ukradená! Já chci být se svým otcem, do háje zelenýho!“ křičela.

Voldemort přimhouřil oči. „A dost. Rozhodl jsem. A ty to přijmeš.“ Poprvé za celý její život na ni zvýšil hlas.

Hermiona stála na místě, těžce dýchala. Pak sevřela rty. „Dobře,“ hlesla nakonec a otočila se k odchodu.

Když vyšla z místnosti, všichni na ni upřeně hleděli. Všichni slyšeli jejich hádku.

„Co je? Nečumte na mě a hleďte si svého!“ vyjela na ně vztekle.

Všichni se okamžitě odvrátili a předstírali, že ji neslyší.

---

Konec flashbacku

TraitorKde žijí příběhy. Začni objevovat