Měsíc svítí na cestu mou,
a já pouhý poutník procházím se tmou,
hledal význam v bití,
neustále dumal nad důvodem k žití
Dělal jsem to abych ukrátil dlouhou chvíli,
přemýšlel nad tím proč jsme vlastně byli,
má cesta byla dlouhá, nekonečná snad
a jen myšlenka na důvod žití mě mohla zaměstnat.
Já vždy chtěl vědět proč tu vůbec jsem,
že odpověď získat nelze jsem dávno zapoměl,
byl jsem pohlcen otázkou bytí,
nikdy neměl čas na obyčejné žití.
Chtěl jsem to vědět strašně moc,
stejně jako pes na řetězu chce volnost,
nevnímal jsem já blázen že odpověď nemohu mít,
a pomalu upadal v šílenství,
nemohl jsem to pochopit.
Nakonec jsem však pochopil že nemá to cenu,
vrátil se zpět z okraje zlomu,
zlomu ve mě samotném co skoro mě zahubil,
já se však silnější a moudřejší navrátil.
Nyní jsem poutník co odpověď již nehledá,
jen přemýšlí nad tím co bylo a bude dál,
není bůh ani ďábel ani smysl života,
žiješ, zemřeš a projdeš branou do nového života.
ČTEŠ
Básně
ParanormalSem budu dávat básně které jsem napsal doufám že se budou líbit. Jsou to mé úplně první básně takže tam budou nějaké chyby ale i přesto doufám že si jejich čtení užijete.
