Básně

Půl Měsíc

Půl měsíc čirý na mě se číli,
Co dělám vzhůru v tuhletu chvíli,
Já nemohl spát mohl jsem jen spánek si přát.
A napospas myšlenkám býti své vydat.

Půl měsíc se ptá co v životě hledám,
Já jenom vím že odpověď neznám,
Pravdu a lásku možná, asi, snad,
Odpověď neznám a ani nechci znát.

Kdybych ji znal tak radost bych nepoznal,
Hořkost a zklamání život provází,
Ale chvilky štěstí jsou to co zůstává v paměti,
Od mládí do stáří.

Každý někdy byl zklamaný, zlomený,
Ale vždy se našel někdo kdo zničil ty kameny,
O tom je život let a poté pád,
Jde jen o to jestli budeme poté schopni vstát.

Víra se ztrácí,
křídla jsou zlomená,
však hvězda štěstí,
Nikdy není ztracená.

Může být v dály,
Spolu s nadějí,
Hledat ji se bály,
Kvůli zklamání.

Nakonec však nezalekli se pádu měli předtuchu,
Že pád může být tvrdý,
Ale naděje a štěstí vždy přijdou potichu,
Pomalu se blíží aby nevilekali nás.

Ale vždy se snaží srdce nám zahřát,
Je lehké je ztratit nebo přehlédnout,
Však nikdy nezmizí,
Stačí se rozhlédnout.

Dívat se kolem sebe,
Vidět štěstí druhých,
Nezávidět jim ho ale přát,
I tu nejdivnejší bytost může štěstí hřát.