Básně

Cesty

Hvězdy jako cesty
Lemují nebe
Nikdo ale neví
Kam která vede

Osud není předurčen
Člověk si ho tvoří
A co jednou zasel
Jednou také sklidí

Život není boj ani procházka
Je to jenom jedna nekonečná otázka
Proč sme vlastně tady, mnozí se ptají
Ale ti co odpověď hledají, pravdu nepoznají

Nejsme tady proto aby jsme ji zjistili
Jsme tu přeci proto aby život sme prožili
Cesty jeho podivné, zvrácené jsou
A jen odvážní na jejich konec dojdou

Ohlédnou se zpět a vidí co sklidili
Radost, štěstí, lásku nebo násilí
Život je zvrácený překážky vždy tvoří
Sype sůl do ran jen aby vznikli příkoří

Není žádná spravedlnost, karma ani trest
Pravidla jsou nestála a vždy je v nich lest
Proč bohatí mohou co chudí ne
A proč se děje zlo kterému bohatý unikne

Vlákna osudu jsou provazem spíš
Spletená k sobě, nenajdeš skrýš
Že skryješ se, naivně si myslíš
Jako myš co u kočky hledá skrýš

Život je hra, velké představení
Je jen na nás kdy a co se změní
Sice je to těžké ale nesmíme se bát
Lásku, radost, štěstí, život vyhledat

Každý jednou zemře, již nic nezbude
Pouze v srdcích živých vzpomínky zastřené
Mohou býti krásné, zle či smyšené
I špatné věci lidi tvoří ač je to zvrácené

Proč? Ptám se já tu pořád sedíme
Proč? Nežijeme život a v koutě brečíme
Každý špatný skutek dá se odčinit
A nikdy není pozdě na to se omluvit

Radost není všechno
Nutná je i bolest a strach
I když nechcem přiznat že nosíme je v nás
Bez nich neznáš radost ač chceš sebevíc

To je asi všechno co chtěl bych nahlas říct!