No co k tomu pro začátek říct asi není pořádně co.
Prostě den totálně na nic a večer mě chytli depky. Měl sem víc negativních a celkově nad významem všeho zamýšlejících se myšlenek než normálně. No ale moje kecy stejně nikoho nezajímaj. Však ste sem přišli kvůli básním a ne mímu fňukání jak je život na nic a otravnej. Známe to přeci všichni.
Tak tady je ten výtvor snad se bude líbit.
Štěstí?
Jaký význam lásky,
je jak tenké vlásky,
krátká nebo dlouhá,
trhá se jak stuha.
Trhá se tak snadno,
ač pevná může být,
stačí jedno slovo,
a nemusí nic zbýt.
Význam nemá nic,
smrtka kosou zvoníc,
osvobození, života líc,
zvon temnot zní víc a víc.
Mám, měl sem a budu,
vždy mít hnusný strach,
vidím to jak mlhu,
daleko ve hvězdách.
Navždy bloudit budu,
tímto bludištěm,
pozorovat mlhu,
neopouštět zem.
Chtěl by sem být šťastný.
Že bych žádál moc?
Je to asi nemožný,
nikde není pomoc.
Všichni prostě zemřou,
není to o citech,
nic tu nemá cenu,
ani lidský dech.
Štěstí to je iluze,
velký vzdušný hrad,
kam naivní pouze,
smí si chodit hrát.
ČTEŠ
Básně
МистикаSem budu dávat básně které jsem napsal doufám že se budou líbit. Jsou to mé úplně první básně takže tam budou nějaké chyby ale i přesto doufám že si jejich čtení užijete.
