With quandaries

454 25 0
  • Věnováno Raduš Juhásová
                                    

,,Ashi, ale mně to nepřijde jako dobrej nápad." hájila jsme svoje rozhodnutí.

,,Jsou to moje peníze a já ti říkám, vsaď je." zamračil se na mě.

,,Kurva ale co když to byl nesmysl, to všechno co se ti zdá je pravda? Nemohl to být nějaký zlý sen? Ashi, mám z toho strach, tohle nedopadne dobře!" copak každej sen je skutečnost? Co si mám jako o tomhle myslet, proč mě do toho nutí, copak jde vsadit všechny úspory kvůli jednomu snu?

,,Ne, tohle byl sen, co se stane, věř mi." šeptlnul mi do ucha.

,,Ashi." dostala jsem ze sebe.

,,Lásko, já ti věřím." podíval se na mě a doširoka se usmál. ,,Miluju tě, jsi to nejlepší co mě v životě potkalo, nikdy se nemohlo stát nic lepšího. S tebou jsem nejšťastějším člověkem na světě. Nikdy jsem ničeho nelitoval. Vždycky jsem tě poslechl, tak teď jednou poslechni ty mě." dal mi pusu na čelo a do ruky kabelku s penězi. Ten blb si vybral celej účet. A to jenom kvůli mýmu snu. Že já kráva jsem mu to vůbec říkala.

,,Jenže tohle je uplně něco jinýho." bránila jsem se, ale marně.

,,Věřim ve šťastnej konec. Ty taky věř a ničeho se neboj." usmál se. Nedokážu se s nim hádat. Má pravdu. Jsou to jeho peníze, on mě vždycky poslechl, tak teď je řada na mě.

,,Dobře, jdu se převlíct." usmála jsem se na něho a odešla jsem do ložnice se převlíct. Vytáhla jsem dříny a top a hodila jsme to na sebe. Už jsem chtěla odejít, ale nedalo mi to. Co když prohrajeme? Co když nám nic nezbude? Jak pak přežijeme? Stanou se z nás bezdomovci! Radši jsem vyndala pár tisíc a schovala jsem je do skříně pod moje trička. Pro jistotu, protože z tohohle nemám dobrej pocit!  Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem šla zpátky za Ashem.

,,Můžeme jít?" podíval se na mě a chytnul mě za ruku. Společně jsme vyrazili. Já měla strach a cítila jsem se divně. Naplňovala mě nejistota a necítila jsem se ve svý kůži. Ukáplo mi i pár slzy, ale Ash to neřešil. Chtěl prostě jen vsadit peníze.

,,Jsi si jistej, že to vážne mám udělat?"  znovu jsem se na něho podívala.

,,Ano." šeptnul a políbil mě. Falešně jsem se na něho usmála a vydala jsem se do sazky. Vystála jsem si frontu a když už jsem konečně přišla na řadu, tak jsem se rozklepala jako ratlík.

KLID! DĚLÁŠ TO PRO ASHE, ON PRO TEBE TAKY DĚLÁ PRVNÍ, POSLEDNÍ! křičel na mě můj vnitřní hlas. Vzchopila jsem se a vyklopila jsem tý babě u okýnka co chci.

Začala jsem jí diktovat všech devět čísel a pak jí dala peníze. Dala mi potvrzení a já pak odešla. 

Teď jestli se něco posere, tak jsme v prdeli.

,,Vsazeno?" podíval se na mě a já kývla, podala jsem mu ten papírek a vražedně jsem ho skenovala.

Pořád to mám před očima, ten sen, těch devět čísel. 7-3-9-3-8-5-9-6-8 Horší čísla jsem jakživa neviděla, sakra, proč se do života musely připlést zrovna mně.

Došli jsme domů a pustili jsme si film. Ash se mě pořád na něco vyptával, ale já byla myšlenkami stranou. Omílal se mi pořád dokola ten sen. Neměla jsem z toho dobrý pocit.

,,Ashi, já jdu spát." řekla jsem, dala jsem mu pusu na čelo a on mě taky. Pomalu jsem odešla. Vysprchovala jsem se a pak jsem zalehla. Ten sen se mi znovu opakoval. Akorát s jinym koncem. Pro tentokrát jsme prohráli. Já věděla, že tohle nebude jen tak. Kdo ví, co s námi teď bude.

Vylezla jsem otráveně z postele, na něj jsem neměla náladu.

,,Stalo se něco zlato?" optal se a sednul si vedle mě. Přitáhnul si mě k sobě a políbil mě do vlasů.

,,Ten sen... Zdál se mi znova, akorát s jinym koncem. Že jsme prohráli.." dořekla jsem to a jemu zmizel z tváře úsměv. 

,,To-to nic neznamená." dostal ze sebe a přitáhnul si mě k sobě ještě víc. Zapnul televizi a akorát tam jela sazka. Neměla jsem na to, ale přeci jenom jsem tam s Ashem zůstala. Zajímá mě ten konečnej verdikt.

,,A výherním číslem se stává číslo 7-3-9-3-8-5-9-6-7" ozvalo se z televize, oba jsme před tí stáli a ani nedutali. Sekli jsme se o jedno číslo. Já to tušila. Já věděla, že tohle špatně dopadne! Tohle si nikdy nezapomenu! 

Vypla jsem televizi a skoulela jsem se na gauč. Ashton si sednul vedle mě a jeho velké ruce mě obmotaly.

,,Stává se. povzdechl si a dal mi pusu do vlasů.

,,Dokoukáme ten film ze včera?" nadhodila jsem téma, protože jsem se nechtěla zabívat tímto tématem.

,,Dobrej nápad." uculil se a zaplnul to. Po hodině a půl jsme se to dokoukali a já šla vařit oběd.

,,Ashi dáš si lososa a nebo tresku?" houkla jsem na něho. V pravý ruce jsem držela filety tresky a v druhý uzenýho lososa.

,,Asi toho lososa." křiknul na mě a já teda udělala lososa s bramborem. Provonělo to celým bytem.

,,Máš to na stole." houkla jsem a usedla jsem ke stolu. Přilítnul a okamžitě se začal ládovat.

,,Je to výborný." usmál se a já mu úsměv oplatila.

,,Děkuju." odpověděla jsem mile.

,,Ty peníze, asi jsi měla pravdu, byla hloupost vsadit všechno." povzdechl si a chytnul mě za ruku. ,,Mrzí mě, že jsem tě neposlechl." povzdechl si.

,,No, ještě že jsem tu já, ta co myslí a nějaký peníze jsem dala stranou." pousmála jsem se trošku.

,,Ty jsi prostě nejlepší, co bych si bez tebe počal." usmál se, natáhl se přes stůl a políbil mě.

,,No, to nevim, hlavně mysli, co jako budeš dělat, protože ty peníze nám moc dlouho nevydrží." upozornila jsem ho a dojedla jsem obsah talíře. 

Jakmile jsem se zvedla, vyrušil mě zvonící telefon.

,,Neznámé číslo." zakroutila jsem očima.

,,Jen to vem." usmál se Ash a kývnul na mě. Já to teda přijmula.

,,Prosim? U telefonu paní Irwin." usmála jsem se na Ashe a on na mě.

,,Paní Irwin? Aha, tak to bude asi nějakej omyl." řekla a já bych si nějradši nafackovala.

,,Omlouvám se, budoucí Irwin, jsem ještě Smith."pokroutila jsem očima a podívala jsem se na Ashe.

,,Tak to potom jo, tady paní Brown, ze společnosti sazka, bylo nám sděleno, že jste vyhráli 4,21krát znásobenou vámi vsazenou částku." řekla a mně přestalo tlouct asi srdce. To přeci není možné.

,,Co-co prosim?" optala jsem se znova, musela se spést, naše číslo se liší.

,,Že jste vyhráli v jackpot sportce, prosím dostavte se zítra pro výhru, nashledanou." řekla a já byla stále mimo. Bože můj! MY vyhráli!

,,Stalo se něco?" optal se starostlivě Ash.

,,Ashi, my vyhráli, tu sazku, my to vyhráli!" začala jsem ječet a z očí se mi vylily slzy. V tohle jsem nedoufala.

,,Cože?" vyjekl, asi tomu taky nevěřil jako já. Nechápu to, ale to je jedno.

,,Vyhráli jsme!!" zaječela jsem znova a padla jsem mu kolem krku. Mačkali jsme se tam dlouhou dobu, ani uvěřit jsem tomu nemohla.

,,Neumačkej nás." šeptla jsem mu do ucha.

,,Neboj se, neumačkám." usmál se ,,Co prosim?" vzpamatoval se najednou a decentně se odtáhl.

,,Říkám, abys nás neumačkal." usmála jsem se na naho a pohladila jsem si břicho.

,,O můj bože! Miluju tě! Miluju Vás!" vtiskl si mě znovu do náruče a dlouze mě políbil.

Jednodílovky s 5SOSKde žijí příběhy. Začni objevovat