Stejní ale zároveň jiní

Sblížení

Doma jsem se nemohla na nic soustředit. Pořad jsem myslela na spolužáky a musím se přiznat že hlavně na tu pětici ale hlavně na Edwarda Cullena. Nevím sama proč ale je to tak. Něco mě na něm strašně fascinovalo a přitahovala a zároveň mě něco před nim varovalo abych se od něj držela dál.
Další den ve škole:
Pršelo jak jinak a tak jsem mohla jít s klidem do školy anichž by někdo zjistil co jsem vlastně zač. Vyjela jsem a zaparkovala jsem co nejdál od stříbrného Volva(to je jeho auto) sotva jsem vystoupila už ke mě běžel Mike a hned za ním běžela Jessika. „Ahoj Bello "řekl mi Mike s radosti v hlase že mě vidí. „Ahoj Miku" řekla jsem s úsměvem na tváři. Ale popravdě mi už přišlo únavné pořad se přetvařovat jak moc jsem s ním šťastná. „Ahoj Jess" řekla jsem mile. „Ahoj Bello" řekla mi udýchaně protože musela přímo běžet aby ho dohnala. Hledal jsem se a ano stal tam a ano zase se na mě díval. Dnes jsem bohužel měla zase biologii a ano s Edwardem Cullenem. Nevím proč mu říkám celým jménem asi protože mě to fascinuje. Hodiny plynuly tak rychle až jsem byla z toho všoku že už jdeme na oběd všichni teď začali probírat maturitní pleš sice byl ještě celkem daleko 3 měsíce ale už se to přeci jenom blížilo. Já byla myšlenkami úplně jinde pořad jsem nemohla odtrhnout oči od nich ta pětice tam zase seděla u stejného stolu každý na svém místě jako včera i on. Nevím proč jsem se tam pořad dívala nemohla jsem od něj odtrhnout oči. Určitě to pro mnohé vypadalo to určitě divně. Pak se všech pět lidí zvedlo a šli pryč než však odešli Edward když kolem mě prošel podíval se mi do oči a pousmal se. Ještě že jsem upír jinak bych se začala červenat.
Šli jsme na hodinu biologie museli jsme spěchat protože už bylo jen par minut před zvoněním. Když jsem vesla do třídy už tam seděl zaseli mě všichni vzhlédli kromě jeho. To bylo to co mě na něm tak fascinuje není jako ostatní a zároveň je navíc co si mám o něm myslet je tak tajuplný ne jako ostatní ti jsou jako otevřená kniha ale on je jako kdyby byl zamčeny na 50 zámků a jako by byl vytesán do kamene. Šla jsem k němu a sedla jsem si řekla jsem mu „Ahoj" s úsměvem na tváři. „Ahoj Bello" i on byl rád že mě vidí nebo aspoň si to myslím umím celkem odhadnout lidi ale u něj si nejsem nikdy jistá. „Jak se vůbec máš?" Řekl mi. „Celkem to ujde a co ty?" „Jo v pohodě ". „A jak se ti líbí déšť ?" „Celkem se mi líbí zvuk který vydává je jako melodie která nikdy neskončí a je pokaždé jiná ovlazuje a po dešti je úžasný vzduch. Ale slunce taky není úplně strašně mám ho rada " spíš jsem malá říct že měla protože teď se snažím slunci vyhýbat nechtěla jsem však aby věděl kdo jsem takže jsem to řekla jenom tak. „Aha to je zajímavé". „Zajímavé to si nazažil lepší konverzaci". „Ne tak s půvabnou dívkou jako jsi ty" „Děkuju to mi lichotí......" „To jsem asi neměl říkat ale určitě nejsem první kdo ti to řekl ". „Ne tak úplně ale ano". Usmál se a celou hodinu jsme si povídali cítila jsem se sním dobře. Dokud nezazvonilo a já i on jsme už museli jít „tak se zas uvidíme zítra " řekla jsem. „jo...zítra". Šibalsky se usmál a já jsem netušila co má za lubem. Tohle byla poslední hodina takže jsem už mohla jít domů. Jako kdybych nevěděla že mi Mike už dýchá na zadá „Tak co Bello jaká byla biologie s Edwardem Cullenem?" Když řekl jeho jméno řekl to tak otráveně. „Ale jo šlo to" řekla jsem s klidem. Vypadal překvapeně protože všichni si od Edwarda a jeho rodiny drželi odstup nechapala jsem proč přišli mi normální.
Sekundy,minuty,hodiny,dny a týdny plynuly a já se s Edwardem čím dál víc sbližovala a zároveň mě Mike čím dal víc podezříval a vyptával se mě co a jak s ním mám. Nikdy jsem mu neříkala pravdu vlastně nikdo ji nevěděl ale uplynul měsíc a půl a já si nejsem jistá co se mezi mnou a Edwardem děje. Vím že mě přitahuje ano líbí se mi a chtěla bych aby to zašlo dál ale je to člověk tak nechci aby mezi námi něco bylo. Nebo aspoň si myslím že je člověk protože někdy mám pocit a podezření jako by byl něco jiného. Zbýval asi měsíc do kolniho plesu no hurá. Ne to myslím ironicky nesnáším to neumím tančit a navíc celá ta atmosféra no prostě hrůza.

Tak co tomu říkáte ? Omlouvám se za gramatické chyby