Další schůzka?

132 10 0
                                    

Naštěstí mi Edward nedokáže číst myšlenky takže neví co si myslím díky bohu protože sama nevím jestli mu to chci říct. Nikdo jiný v tom není ale jsem z toho nesvá. Dnes s ním mám jít zase ven ale nevím jestli půjdu. Ještě jsem mu totiž na tu zprávu nepodepsala snad si to nevyloží nějak zle ale možná by bylo lepší kdybychom se nebavily. Jela jsem do školy svým novým autem. Ano už mám konečně nové auto. Když jsem z něho vystupovala zahledla jsem ho už na mě čekal. Ovšem neměla jsem chuť se sním bavit protože co mu mám říct ? Možná se ptáte proč s nim nechci být ne že bych nechtela já chci ale já nejsem dělaná na vztahy všechno vždycky pokazím a taky ani nevím jestli chci vážný vztah a když už chci vztah tak vážný a ne jen na chvilku. Zamkla jsem auto a snažila jsem se to vzít obklikou moc se mi to nedařilo ale nešel za mnou. Cely den jsem se mu snažila vyhnout a celkem se mi to dařilo až do jisté chvíle. Byli jsme zrovna na obědě a Jess se ke mě naklonila a řekla „Ten Cullen se na tebe pořad tak divně divá ". Řekla trochu dotčeně. „A co já s tím ?!" Odsekla jsem drze. Nemám náladu se o něm bavit. Nevím proč se tak cítím ale nedokážu tomu zabránit jako by ve mě půlka mysli vřela vztekem a druhá bylo na padrť z toho co k němu cítím. Jess už byla uražená „Já jen že je to divné" jenom jsem převrátila oči v sloup. Už jsem nechtěla probírat mě tak jsem se zvedla odnesla tácek a vyšla ven z jídelny. „Ahoj Bello" řekl mi zvonivý ženský hlásek za mnou. Otočila jsem se a tam stala malá dívka která je něco v mém věku. Má tmavě hnědé vlasy ostříhané  podél obličeje a moc neupravené. Měla krásné zlatavé oči jako já ! Možná že je to někdo z Edwardovy rodiny. „Ahoj". „Jmenuju se Alice". „Ahoj Alice"„Jsem Edwardova sestra".„Já vím. " „Co mas na srdci Alice?" „Ale chci se tě zeptat spis poprosit jako kamarádka jestli by jsi se mnou nechtěla jít dneska večer na nákupy ?Je přeci jen ten pátek ale pochopí když ne" u posledních slov tak nějak zesmutnela. Nesnáším nákupy ale Alice se mi zda fajn a já chci být s každým za dobře a navíc nerada někomu ubližuju. Myslím citově ale samozřejmě i fyzicky:D. „Ach jistě Alice že půjdu". „Jéé díky Bells to bude tak super vyzvednu tě v šest,navíc opravdu potřebuješ nový autfit. " zasmála jsem se Alic mě objala a šla jsem dál. Celou dobu nás sledoval Edward. A když byla Alice z dosahu vydal se za mnou. Věděla jsem že mě stejně dohoní a tak jsem nespechala to ho zjevně trochu uklidnilo. „Bello?" Otočila jsem se na něj ale nepřestávala jsem v chůzi „Ahoj Edwarde" řekla jsem klidně. „ Co se děje ?" Zeptal se. „Nic proč ? Mělo by se snad něco dít ?" „Ne ale já jenom že se mi zdá že...že..." „Se ti vyhýbám je to tak?" Dokončila jsem větu za něj. „Ano přesně tak".„Možná "řekla jsem s přimhouřenýma očima. „Ale proč?" „Nevím". „Ale víš tak proč mi to nechceš říct ?" „Není to důležité" „Jestli jde o to ze už se mnou nikam nechceš jít tak to řekni mě to nevadí " „Ne o tom to není to si ani nemysli Edwarda opravdu věř mi nic v tom není ". „Dobře" usmál se na mě. „Takže ...když v tom nic není nechceš si zas někam zajít ?" „Jasně ráda" „Fajn vyzvednu tě v devět hodin u tebe nepůjdeš ještě spát že ne ?" Zeptal se s humorem „Ty jsi vtipálek ale pravda je že už je po večerníčku " zasmáli jsme se spolu.

Stejní ale zároveň jiní Kde žijí příběhy. Začni objevovat