Stejní ale zároveň jiní

Zamilovaná

Začali jsme se smát a pak jsem ho pustila si sednout on se však posunul chytil mě za ruku a posadil mě vedle sebe. Byla jsem z toho nervózní ale proč ne. Byl to fajn pocit vědět že v tom všem nejsem sama že mám někoho na koho se mužů spolehnout že znám někoho mého druhu. Už však začínalo být pozdě a taky čas mého lovu s mým otcem takže jsem řekla Edwardovy že už musím jít a ani nemusím zmiňovat že šel se mnou. „Takže jak dlouho si upírem ?"zeptala jsem se Edwarda. „Já no...už dlouho je mi 109 let ale jinak mi je sedmnáct jedli chápeš..." čekal až příkývnu. Přikývla jsem a pokračoval „... takže upírem jsem 91 let. A ty ?" „No takže mě je v lidské podobě 18 let přeměnila jsem se par dni před 19 a upírem jsem rok možná ani to ne ". „Cože ?! Jak se dokážeš tak ovládnout mezi lidmi s tvými zkušenostmi jsem si myslel že jseš o dost starší než já" „No tak vidíš že nejsem." Zasmála jsem se. „A ovládání je pro mě lehká věc. „Taky jsem byla člověk nemám nutkání je zabíjet spíš jim chci pomáhat." „Pomáhat to slyším od upíra poprvé" „Hmm tak jsem nejspíš novinka" smála jsem se. „No to určitě". Došli jsme k mému domu uz jsem otvirala dveře otočila se na něj usmala se a... „Dekuju že jsi mě pozval byl to krásný večer " „Já děkuju že jsi mé pozváni přijala a taky jsem si to užil,doufám že si to někdy zopakujeme" „Pokud budeš chtít tak určitě" „Určitě budu chtít" „Já taky". Už se chtěl otočit když v tom jsem ho chytla za ruku a dala mu pusu na tvář. Než se stačil vzpamatovat byla jsem už dávno pryč. Nevím proč jsem to udělala ale vím že tento den změnil cely můj pohled na Edwarda Cullena. Už ho nevím jen jako tajemného okouzlujiciho kluka ale jako kamaráda a kdo ví možná z toho vznikne i něco víc. Přeci jen je stejný jako já ale má tak jinou povahu než já. Nejspíš jsem se do něj zamilovala.

Tento díl je krátký tak se omlouvám ale bude delší nebojte 😘
Omlouvám se za gramatické chyby 🙃