Královna ✔️

Vyvolávání duchů

,,Takže. Jak všichni víme, zítra se chystáme na Časovou Lououpež, jak tomu všichni říkáme. Všichni víme, jak máme zítra postupovat a každý máme jeden úkol. Zítra v devět ráno se tu všichni sejdeme a vyrazíme. Rozumíme všichni?" Zeptal se Tony a já zůstala sedět s otevřenou pusou. O jaké časové loupeži se sakra baví?

,,Thore. Ty a Rocket půjdete na Asgard. Do roku, kdy jste tam měli Éter. Jasné?" Takže ten zarostlý, tlustý blonďák je můj otec? Tak to je opravdu velmi vtipné.

,,Luno, tvůj tatík je přeci bůh hromů ne? Co se mu stalo?" Otočila se na mě Mantis a čekala na odpověď. Řekla bych jí to, jen kdybych to věděla.

Tony všem rozdělil úkoly a následoval oběd. My sice nejíme, ale byli jsme tam s nimi.

,,Bennere? Podáš mi Fantu?" Zeptal se Tony Hulka. Fanta byla jen kousek od mé ruky a i když jsem věděla, že já mu ji podat nemohu, vzala jsem lahev a zdědila se. Má ruka jí neprošla, ale držela ji.

,,Amm Tony? Nechci vypadat jako blázen, ale ta Fanta se vznáší ve vzduchu." Zkonstatoval Steve a všichni se zarazili.

,,Vidíte to taky?" Ujistil se Bruce a všichni nasucho polkli a přikývli.

,,Luno? Myslím, že se začíná něco dít. Já taky zvednu skleničku." Vykulila na mě oči a názorně mi to předvedla. Skleničku jsem si od ní vzala a limonádu do ní nalila. Všichni mě sledovali ostřížím zrakem. Nebo tedy mě ne, skleničku, která pomalu mířila k Tonymu místu u stolu.

,,Tak tohle je creepy." Zkonstatoval Rocket, který si do pusy rval kus kuřecí, pečené nohy.

,,Brucy co se děje?" Zeptala se svého muže Nat a utřela si ruce do ubrousku.

,,A jak to mám jako vědět. Upřímně nevím, co se to tady děje, ale pokud je tady někdo kromě nás, dejte nám znamení."

,,Počkej. Ty tu chceš opravdu vyvolávat duchy?"

&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&&

,,To jsem tu jedinej kdo si myslí, že to není normální?" Na tohle nikdo neměl argument. Všechno jídlo se během pár minut vyměnilo za svíčky a začalo to. Myslela jsem si, že si z nás dělají legracy, ale docela rychle nás v vedli z omylu. Vědci budou vyvolávat duchy. Jak nečekané.

,,Duchu. Ozvy se." Ale jak? Fajn. Hodila jsem po něm lahev limonády, kterou jsem vyndala z ledničky.

,,Dobře. Jsi někdo, koho známe? Pokud ano, poťukej mi 2x na rameno. Pokud ne, jen jednou." Překvapilo mě, jak jsou vklidu. Ťukla jsem tedy 2x.

,,Tak co?" Zeptal se naléhavě Nat.

,,Prý ho známe."

,,Dobrá. Jsi dívka? Stejné podmínky jako předtím."

,,Je to dívka."

,,Teď se budu ptát já." Vložil se do debaty Tony. ,,Pracovala jsi tu?"

,,Ano." Odpověďel za mě Bruce.

,,Jako agentka?"

,,Ne."

,,Něco míň, než agentka?"

,,Ne." To všechny zarazilo.

,,Známe tě osobně?" Zeptala se Nataša a vzala otázku Tonymu.

,,Ano."

,,Pracovala jsi v našem týmu?"

,,Ano."

,,Kolik je ti let?" Zeptala se, pro mě, neznámá tvář.

,,Nic. Nic neříká."

,,Dobře. Takže my dva se neznáme?"

,,Ne."

,,Dobře. Jsem Ant Man. Ale klidně mi říkej Scott. Stejná otázka.

,,A jak ti na ní má asi odpovědět? Jde jen ano či ne. Nic víc Langu." Rozčiloval se Tony.

,,OK. Je ti míň jak padesát?" Musela jsem se pousmát.

,,Jo."