Pravda vyšla najevo

371 18 5
                                    

„Pane bože holka, co tu děláš?" bylo to jediné, co ze sebe dokázal dostat Tony. Sedla jsem si k nim a začala vyprávět celý příběh, který byl opravdu dlouhý. Po pár minutách si ke stolu přisedl i Steve, který seděl v křesle a mlčky jedl chleba s burákovým máslem. Jeho přítomnost mě moc neuklidňovala, ba právě naopak. Když jsem ho viděla uvědomoval jsem si, jak moc jsme se odcizili.

Po dlouhém dni jsem se rozhodla jít na kutě. Bylo něco málo okolo deváté večer, když mi na dveře mého pokoje někdo zaklepal. Vstala jsem od mého rozkoukaného seriálu na počítači, přehodila přes sebe teplý župan a šla otevřít. Nejdřív jsem nevěřila svým očím, ale když se mě zeptal, jestli může dal, beze slova jsem víc otevřela dveře a sedla si zpět na postel. Sedl si na okraj a mlčky na mě koukal. Po pár dlouhých minutách konečně promluvil.

„Můžeš mi konečně říct, co se vlastně stalo? Ani když jsme tam všichni seděli jsi to neřekla. Mě to říct můžeš. Vždyť víš," tak moc, tak moc bych mu chtěla věřit, ale nemůžu.

„Myslím že jediná, která se má právo ptát jsem já," otočila jsem se na něj a konečně řekla něco, co jsem v sobě dusila snad léta.

„Vůbec netuším, o čem mluvíš." Pořád bude zapírat. Tak fajn.

„Víš ty vůbec, že vím všechno? Jakože úplně...všechno? O tom, jak jsi celou tu dobu miloval svou prví lásku? Že já jsem byla jen nedostačující náhrada? Že celou dobu jsi na ní nezapomněl, a že i když jsme spolu bydleli, tak to pro tebe neznamenalo víc, než jen bydlet s kamarádkou? Protože tak jsi mě celou dobu bral. Až teď mi to konečně došlo. Pane bože, já jsem byla tak strašně blbá." Přecházela jsem po pokoji s rukou ve vlasech, za které jsem tahala, protože jsem doufala, že díky tomu to nějak pochopím.

„Promiň, ale vůbec nevím, o čem to tady mluvíš," Steve také vstal a díval se na mě, jak naštvaně přecházím po místnosti, která mi připadala čím dál menší.

„Neděl ze sebe blbce jo? Aspoň jednou se zachovej jako chlap a postav se k problému čelem." Chytila jsem ho za ruku, a tím ho donutila, aby se mi podíval do očí.

„Nevím co, nebo kdo ti co udělal, ale tohle nejsi ty."

„Ba naopak Steve, teď jsem to víc já, než kdykoli jindy a věř mi, že pokud nebudu znát pravdu, tak se asi zblázním. Takže znova. Miloval jsi mě vůbec?" 

„Ne."

Královna ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat