Marinette strávila celé ráno a dopoledne focením Vánoční kolekce se svým otcem a bratrem. Samozřejmě i maminka tam byla, ale plnila pouze funkci diváka. Dnešek by nejraději strávila s Lukou, ale ten dnes bohužel neměl čas. Musel doma pomoct se sestrou a pak měl ještě nějaké plány. Mrzelo ji, že s ním nemohla být, ale respektovala to, že má i svůj život a své povinnosti.
,,Mademoiselle Agreste!" Mari sebou škubla, když ji už po páté oslovil fotograf Vincent. ,,Tohle je poslední kus, který potřebujeme nafotit, tak se prosím soustřeďte." Mari se kývnutím hlavy omluvila a zatnula všechny zuby, až do konce focení.
,,Konečne... Dneska to byl dost záhul... Co, Mari?" oslovil ji Adrien, když vyčerpaný dopadl zády do její postele. Mari jen nevědomky kývla a procházela své návrhy. Za šestnáct dní je Vánoční vystoupení a ona si potřebovala pohnout s návrhy a potom i s následným ušitím. Luka o tom nevěděl a tak ho chtěla překvapit. Poprosila mistra Philippe, aby to před ním držel jako tajemství, popřípadě mu řekl, že dresy již zařídil.
,,Hej sis!" hodil po ní polštář a tím si od ní vysloužil vražedný pohled. Polštář jemně hodila zpátky na postel a dál se věnovala návrhům.
,,Tyjo... Co ti tak najednou přeletělo přes nos? Však ti nikdy polštářová bitka nevadila. Milovala jsi je." Mari si povzdechla.
,,Teď mám práci Adriene. Potřebuji se soustředit. Mám málo času." Ukázala mu a začala googlit, které látky jsou nejlepší pro ušití dresů. Adrien ležel jak opařený.
,,Máš práci? Kdo jsi a co jsi udělala s mojí mladší ségrou?" zasmál se, ale Marinette mu nevěnovala nejmenší pozornost. Postavil se a přešel k ní.
,,Hele, nevím sice, co jsem udělal, ale omlouvám se. Můžu ti s tím nějak pomoci?" Mari se pousmála a na kolečkové židli se otočila k němu.
,,To by jsi byl moc hodný. Přece jenom jsi v tom oboru stále lepší, než já." Adrien se usmál.
,,Není problém." Marinette ho zasvětila do situace s čímž byl Adrien dost překvapen, že Marinette bruslí, ale společně si na to spolu sedli a následně s tím pokračovali i po obědě. Po pár hodinách měli vymyšlený dokonalý design, barvu a i materiály. Jediné, co chybělo, byly Lukovy míry. To Mari nedomyslela. Musela se optat Gabriela, jestli by neměl nějaký typ, jak ten dres ušít bez mír, ale to byla drobnost. Když měli hotovo i tohle, odebral se Adrien do svého pokoje a Marinette se odebrala do sprchy. Měla opět do pozadí puštěné písničky a užívala si teplou vodu stékající po jejím těle.
Bylo sedm hodin večer, když vylezla oblečená v pyžamu a ještě vlhkými vlasy. Zapálila si několik svíček, které měla rozmístěné u postele a na pracovním stole hned vedle a zhasla velké světlo. Jediné, co svítilo spolu s několika svíčkami, byla lampička. Mari si vzala do ruky mobil, napojila ho přes bluetooth na bedýnky a pustila si do pozadí vánoční písničky. Všimla si, že venku je už dávno tma, ale sněhové vločky jsou stále viditelné. Z transu ji vyrušilo cinknutí na messengeru. Luka! Přečetla v duchu a rozklikla konverzaci.
Luka: Ahoj Mari💙
Marinette: Ahoj Luko😇
L: Jak ses dneska měla?😊
M: Pomáhala jsem s bratrem s prací našeho otce, takže jsem trochu unavená, ale jinak dobře. Co ty? ☺️
L: Já dneska hlídal sestru. Je dost čiperná, takže se s ní člověk jen tak nenudí😁
M: Tomu věřím😅 Ale tvoje sestra má štěstí, že má takového hodného staršího brášku 😇
L: To ano. Tak toho dost využívá 😎
M: To už mladší sourozenci dělají 😂 Hele Luko, neměl by jsi zítra čas?☺️
L: Promiň Mari, ale zítra ještě musím pomoct mámě. Nezlob se.😔
ČTEŠ
Druhá hvězda
FanfictionV Paříži žije slavný módní návrhář se svojí ženou, slavnou herečkou a hudebnicí a čtyřletým synem. Jejich rodina se ale pár dní před Vánoci rozroste o jednoho člena. A to o tmavovlasou dívku, která přišla po svém porodu o matku a následně o otce, kt...
