Ty a Já? Navždy

32. To není možné

,,Co nám mělo dojít?!" Zeptal se nechápavě a naštvaně Raimond. ,,Kdo jsem." Usmála se Serafina.
_________________
Pohled Damiena

,,Neznáme tě, Serafino. Nevíme, kdo jsi." Ozval se Raimond. ,,Že mě neznáte?!" Zařval vztekle Serafina. ,,Znáte mě víc, než si myslíte." Dodala klidněji.

,,Takže vám to opravdu ještě nedošlo. Ale jasně....jak by vám to mohlo dojít, když to dává logiku jenom mě." Zasmála se, jakoby by byla bůhví jak vtipná.
Já, ani Raimond jsme nechápali.

,,Takže jelikož vám to nedošlo a ani dojít nemohlo....řeknu vám to. Vezměte si jméno Serafina....vemte si jenom poslední tři písmena....Ina...a I vyměňte za U. Tak, a máme hotovo. Co z toho vzniklo?" Zeptala se.
V ten moment jsem měl pocit, jakoby mě někdo praštil kládou do hlavy a kopl do hrudi.

,,Přesně tak, vyšlo z toho jméno Una. Una Nightworld. To koukáte, co?" Raimond zalapal po dechu, sotva to řekla. Mě dech uvízl v krku.

,,Úplně vidím, jak si to všechno spojujete v hlavě. Ano, proto znám vaší taktiku boje a proto předvídám každý váš krok. Ano, jsem ze silného rodu....jednoho z nejsilnějších, z rodu Nightworldů. Ano, Damiene, proto jsem rychlejší, než ty....mám to taky po matce, proto jsi mě nemohl chytit. A ano, proto se měním na bílou vlčici s modrýma očima. Tak a je to venku. No konečně." Zasmála se.

Freya na ní koukala s pootevřenou pusou. Já nemohl dýchat a Raimond taky ne. Oba jsme byly v šoku.

,,To není možný! Tohle, by Una nikdy neudělala." Zavrčel Raimond.
,,Ale jdi....jistě, že udělala. Taran vám řekl, že jsme já a moje matka zemřeli....a vy jste mu to tak lehce uvěřili. On, mojí matku, Liron, zabil. Ale mě nedokázal. Řekl mi, že si myslíte, že jsem mrtvá. Vychoval mě alfa Andrew....to je mimochodem ten, který tě, Raimonde, málem zabil....a pak ho zabil Damien." Dál pochodovala po vstupní hale.

,,Celé ty roky.....jsme si mysleli, že jsi mrtvá." Raimondovi se třásl hlas. ,,Mysleli jsme, že...." Dál už mluvit nemohl, protože by se mu hlas zlomil.

,,Taran věděl, že ze mě Andrew vychová správnou vlčici." Dodala.
,,Chci se vám pomstít, protože jste se na mě vykašlali. Čekala jsem na vás....že mě budete hledat, že uděláte všechno pro to, abyste mě našli. Ale ne. Měla jsem jen Andrewa....jinak jsem neměla nikoho. Neměla jsem svou rodinu. Proto vám teď chci zabít družky.....abyste se cítili stejně, jako tehdy já." Zavrčela.

,,Nehledali jsme tě, protože jsme mysleli, že jsi mrtvá!" Zavrčel Raimond. ,,Nemohli jste si to myslet....Taran vám to řekl. Ale to ví zase Damien. Jen si vzpomeň, Damiene....kdy ti Taran udělal tu jizvu na hrudi? Přece když řekl něco o Uně....o mě.  Zapomněl jsi, co řekl." Hleděla na mě a já se vracel do vzpomínek.

Kolem mě leželi mrtvý vlci. Přede mnou stál Taran. Začal jsem vrčet a odhalovat tesáky.

Zavrčel jsem a vrhl se na něj. Ani jednou mi nic neudělal. Já ho kousal všude, kam jsem zrovna dosáhl zuby.
Una byla slabá... Ozval se přes vlčí komunikaci. Teď už není. Dodal.
Na moment jsem zastavil a vzpomněl si na svou malou sestřičku. A v ten moment do mě Taran vrazil a já spadl zády na zem. Cítil jsem, jak se mi jeho jeden dráp zaryl do hrudi a jel až k břichu.
Teď už slabá nebude, Damiene. Skočil jsem po něm a zakousl se mu do krku.

Ještě jsem stisk čelistí zesílil a jeho krev mi vystříkla do tlamy. Pustil jsem ho a on spadl na zem....

Podíval jsem se na Serafinu. ,,Říkal, že jsi byla slabá....a že teď už nejsi. A už slabá nebudeš.....nemyslel to tak, že už nebudeš slabá, protože jsi mrtvá...myslel to tak, že už nebudeš slabá, protože tě vychová Andrew a ten z tebe udělá silnější vlčici." Řekl jsem a cítil, jak mi po tvářích stekly slzy.

,,Mělo ti to dojít tehdy, Damiene. Ne po šesti letech, kdy se vám chci pomstít. Teď už je na to pozdě." Odsekla.

,,A přestaňte se pořád tvářit tak překvapeně! Tohle není zábava." Došla k Freye. ,,Zábava bude, až tuhle krasavici budu zabíjet." Zasmála se.

,,Nemusíš to dělat, Uno!" Ozval se Raimond. ,,Neříkej mi tak! To bylo jméno té malé, nevinné vlčice se zlatým srdcem....jmenuju se Serafina." Zavrčela.

Nevěděl jsem, jak dál. Bylo v plánu zabít Serafinu a tak ochránit Freyu a Avital. Jenže ani já a ani Raimond, nedokážeme zabít vlastní sestru.

Bezmocně jsem padl na kolena. ,,Ne! Nevzdávej to, Damiene!" Zařvala Freya, vyrazila nohou dozadu a Marcuse kopla do kolene. V koleni mu křuplo, pustil Freyu a sesunul se na zem.

Jenže Serafina se otočila akorát tak, aby mohl Freyu chytit. Chytila jí za vlasy a trhla k sobě.
______________

Za zaprvé se omlouvám, že jsem to zase usekla tak blbě a napínavě😅

A zadruhé obdivuju ty, kterým už ze začátku došlo, že Serafina je vlastně Una. Nečekala jsem, že by to kohokoli byť jen napadlo, jenže se tak stalo a byla jsem opravdu překvapená, když jsem četla komentáře, zda je Serafina Una. Takže ano, vy co jste psali, že je Serafina Una, měli jste pravdu❤️ Tak se pochlubte, kdo čekal, že Serafina je vlastně Una?

Napadá někoho, jak to bude dál?😏
Další kapitola vyjde zítra.