Měl jsem sbalené všechny věci. Ještě naposledy jsem si prošel svůj starý a úplně prázdny byt. V očích mě pálily slzy a měl jsem co dělat, abych se tu nezhroutil. Tolik vzpomínek na toto místo. Bohužel tu nemůžu zůstat. Zavřel jsem dveře a zamkl, klíčky jsem hodil do schránky a nasedl do taxíku, který už na má netrpělivě čekal.
Po asi půl hodině zastavil před letištěm. Vystoupil jsem, vyndal všechna svá zavazadla a zaplatil. Už jenom pár hodin, pár hodin mě dělí od nového života. Sbohem Seoule, snad se ještě někdy uvidíme.
Vevnitř bylo neuvěřitelně mnoho lidí, nic pro mě. Povzdechl jsem si. Budu to muset nějak zvládnout.
"Jimine!!" Cukl jsem sebou. Uh? Už mám doopravdy halucinace, měl jsem pocit, jako kdyby někdo volal mé jméno. Najednou se kolem mého pasu omotaly dvě silné paže a obklopila mě až moc známá vůně. Do očí se mi nahrnuly slzy, za dnešek už asi po sté.
"Yoongi" Špitl jsem "Prosím nech mě být" Otočil jsem se na něj a odstrčil ho ode mě. Pohled na něj mě bolel. Oči zarudlé od pláče a po očima obrovské černé pytle z nedostatku spánku.
"N-nenechám tě odejít!" Vykřikl a chtěl si mě zase přitáhnout k sobě ale já ho nenechal. "Najednou?!?" Zvýšil jsem hlas "Najednou mě nechceš nechat jít?! Kde jsi byl ty noci, když jsem brečet, schoulený v posteli kvůli tomu, že se támhle taháš s nějakýma děvkama? Kde jsi byl, když jsem se kvůli tobě trápil? Celou dobu jsem tě nezajímal a teď se najednou staráš?! Když mám odjet?! Copak? Bojíš se, že ti zmizí další kurva?!" Tentokrát už jsem to nevydržel a začal brečet. Bolelo to, tak zatraceně bolelo.
Nenechal jsem ho ani pořádně mluvit "Já nechci nic slyšet Yoongi. Jdeš pozdě, už mi letí letadlo: Zašeptal jsem, popadl všechna zavazadla a rychle běžel pryč. Ježiši......Já jsem takový debil!! Proč jsem ho nenechal mluvit?! Možná mi to chtěl všechno vysvětlit. Možná jsme mohli být spolu, jako normální pár nééééé já to musím pokazit, Ach jo.
Nebudu vás tady zdržovat nudnýma kecama o mojí cestě do Japonska. Prostě ve zkratce řečeno, jsem v Japponsku, přesně řečeno v hlavním městě Japonska, neboli Tokyo. Tak sbohem starý živote, ahoj nový živote..
Dobrý večer dámy a pánové
Ano!!!!!!! Já stále žijuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu
Jinak, touhle kapitolou bych chtěl tuhle knížku neknížku ukončit. Doufám, že mě za to neukamenujete :,)
Hehehehehe
Hádejte kdo už může číst 15+ FF
.....
.....
Samozřejmě že já XDXD
Sice je můžu číst už od 15.11 ale to je jedno XDXD
A hádejte kdo už není single????
......
........
.....
No přece já XDXD
Omlouvám se XDXD
btw
Vyděsila vás zpráva, že tohle je konec??????????,
Doufám že ano XD
Jelikož mám dobrou zprávu...
....
....
Jelikož tahle knížka neknížka není zdaleka u konce, jen jsem vás chtěl trošku potrápit XDXD
Ale neočekávejte, že budou vycházet kapitoly pravidelně ano? Nemám zase tolik času XD
Ale jestli chcete můžete mě podpořit na mém Instagramovém profilu, kde jsem aktivní každý den :3 :3 :3 (Popo_Kawaboy) (a tohle není vůbec reklama xdxd)
ČTEŠ
I Love You Daddy/Yoonmin
Fanfiction"Vypadáš tak kurevsky šukatelně Babyboy" Zavrněl mi nadrženě do ouška a zmáčkl zadek. Tiše jsem vydechl a sklopil pohled. Rukama jsem jsem mu jemně zatlačil na hruď, abych ho od sebe trošku odtáhl "Y-Yoongi, ne" Špitl jsem ale on si mě na sebe natis...