Už nás dělili jen milimentry, na poslední chvíli jsem uhl a jeho rty se přitiskly na mou tvář. Odtáhl se ode mě. Povzdechl jsem si "Yoongi-"
"Já to chápu Jimine" Řekl sklesle a já si znovu povzdechl "Můžeš mě nechat domluvit?" Cvrnkl jsem ho do čela "Chce to čas Gi, co kdyby jsme zatím zůstali přátelé a později to zase mohli zkusit. Mám tě rád, hodně rád ale nechci aby to dopadlo jako minule" Usmál jsem se a on mi úsměv opětoval.
Zbytek dne jsme si povídali a řešili naší spolupráci jakožto umělci, ah tohle mi tak chybělo. Po práci jsme spolu šli na jídlo. Musím říct, že tohle je můj nejlepší den na světě.
Domů, neboli na hotelový pokoj jsem se vrátil až kolem desíti večer ale to mi vůbec nevadilo, jelikož jsem byl celou dobu s Yoongim.
Unaveně jsem se svalil na postel a zadíval se do stropu. Hmmm jsem v Seoulu.... Nebyl sem tu tak dlouho. Tak moc mi to tu chybělo. Jak se má asi Kookie a Tae? Jsou stále spolu? A co Jin a Joon? Nebo Sehun a Luhan? Tolik otázek. Koukl jsem na hodiny. Bylo až moc pozdě na to, abych někomu z nich zavolal. Nechám to na zítra.
Zhasl jsem lampičku a zavřel oči. Během chvilky jsem upadl do říše snů.
Helooooooooou ❤
Eh nemám nic, co bych vám řekl 😂😂
Jen, trošku se omluvám za tak krátkou kapitolku ale prostě někdy nejde napsat něco dlouhého ¯\_(ツ)_/¯
Jo a jakmile dopíšu tohle, budu vydávat další knížku na ship Minjoon, kterej úplně nejvíc miluju 🥰🥰
Navíc mám v plánu napsat nějakou knihu na všechny BTS shipy, takže jakože mám toho celkem dost jooo 😂😂
ČTEŠ
I Love You Daddy/Yoonmin
Fanfiction"Vypadáš tak kurevsky šukatelně Babyboy" Zavrněl mi nadrženě do ouška a zmáčkl zadek. Tiše jsem vydechl a sklopil pohled. Rukama jsem jsem mu jemně zatlačil na hruď, abych ho od sebe trošku odtáhl "Y-Yoongi, ne" Špitl jsem ale on si mě na sebe natis...
