Uběhlo několik let, co jsem se odstěhoval do Japonska a nikdy v životě jsem neudělal lepší rozhodnutí. Přestal jsem myslet na hlouposti a konečně se věnoval svým koníčkům, což byl zpět a tanec.
Jednou jsem zkusil své štěstí v jedné soutěži a jednomu z porotců jsem se tak zalíbil, že mě vzal pod svá křídla a teď jsem tam, kde jsem.
Seděl jsem na gauči, pil kafe a koukal na zprávy. Yoongi.. Vím, že jsem říkal, že na něj zapomenu ale nejde to. Hlavně kvůli tomu, že je v televizi a vlastně úplně všude. Je z něj úžasný klavírista, scenárista a i rapper. Hrozně moc mi chybí.
Občas přemýšlím nad tím, co by námi bylo, kdybych tenkrát neodešel a nechal ho mluvit. Byli by jsme spolu? Byli by jsem oba tam, kde teď jsme? Nebo by jsme si tím úplně zničili životy? Tolik otázek, na které neznám otázky.
Vylekaně jsem sebou cukl, když jsem uslyšel zvonek. Vstal jsem a šel otevřít. Huh? Manažer? "Dobrý den" Usmál jsem se a pustil ho dovnitř. Též pozdravil a vešel "Co potřebujete?' usmál jsem se a začal mu dělat kávu
"Mám pro tebe překvapení Jimine" Vypadal doopravdy nadšeně.
"Překvapení? Víte, že je nemusím" Uchechtl jsem se a posadil se naproti němu "Ani vím ale tohle se ti buď určitě líbit, navíc, hodně tě to také proslaví" Ah, už chápu proč je tak nadšený. Jen jsem přikývl
"Sbal si věci, zítra večer letíš do Seoulu?" Řekl najednou a já se zarazil "Seoul" Špitl jsem. Najednou se mi vybavilo neuvěřitelně moc vzpomínek a i pocitů. Manažer následně bez dalších ovšem odešel a já zase osaměl.
Tenhle osamělý život..... Není to to, co jsem si přál. Myslel jsem, že ze mě bude slavný zpěvák ale budu obklopen přáteli a milujícím přítelem, povzdechl jsem si a radši si šel zabalit.
Další den pro mě přijel můj řidič a odvezl mě na letiště, kde už na mě čekalo mé osobní letadlo. Nastoupil jsem a hned jsme vzlétli. Nenáviděl jsem létání a tak jsem radši šel spát. Po nějaké době, která mi přišla jako pár minut, mě vzbudila letuška. Vzal jsem si své věci a venku na mě čekal další z mých osobních řidičů.
Popravdě tohle je poprvé za tu dobu, co jsem s Seoulu, ano přiznávám, byl jsem skoro ve všech největších měst v Koreji ale v Seoulu jsem nebyl. Řidič mě odvezl do studia, kde už venku čekal manažer.
"Tak jaká byla cesta Jimine?" Řekl s úsměvem od ucha k uchu, tohle musí být doopravdy velké, když se takhle usmívá "Prospal jsem jí, jako vždy" Oba jsem se zasmáli a šli dovnitř.
Musel jsem s rozhlédnout, bylo to úžasné. Studia mě nikdy v životě nepřestanou udivovat. Zajímalo by mě, s kým to budu tedy spolupracovat, manažer mu i něm moc neřekl. Otevřel dveře a já vešel, na otočné židli seděl zády je nám seděl nějaký muž, který se, jakmile uslyšel otevírání dveří, otočil. V tu chvíli se mi zastavil celý svět.
Zdravým všechny ❤
Vím, že jsem řekl, že budu pravidelně vydávat ale mám pádný důvod pro to, proč jsem teď dlouho nic nevydal
Víte, Wattpad mě přestal jak to říct..... Bavit? Dokonce jsem i plánoval že svojí kariéru jakožto amatérského "spisovatele" Ukončím ale pak jsem si řekl, že bych to mohl ještě zkusit.
Díky jedné kamarádce, která mi vnukla doopravdy skvělé a originální nápady na knihy, jsem se nakonec rozhodl, že s e psaním nekončím ❤
Ještě jednou bych vám všem, kteří jsou trpělivý a čtou tenhle shit poděkoval ❤❤
A též chci poděkovat své Soft Bae za tenhle nový a dokonalý obal ❤❤❤❤❤
ČTEŠ
I Love You Daddy/Yoonmin
Fanfiction"Vypadáš tak kurevsky šukatelně Babyboy" Zavrněl mi nadrženě do ouška a zmáčkl zadek. Tiše jsem vydechl a sklopil pohled. Rukama jsem jsem mu jemně zatlačil na hruď, abych ho od sebe trošku odtáhl "Y-Yoongi, ne" Špitl jsem ale on si mě na sebe natis...
