yellow blossom.

Podvodník

Vzbudily mě až ranní paprsky, které mě hladily po tváři. Moje záda byla zkroucená jak paragraf a každý pohyb mě neskutečné bolel. Netuším, jak se cítí lidi po dlouhé party, ale přirovnala bych to tomu, jak se zrovna teď cítím. Podívala jsem se na svou postel s očekáváním, že tam bude Stein a on nikde. Místo něj na ní byly kapky krve a sem tam větší skvrna. Ihned jsem se zvedla, najednou mě přestalo všechno bolet, a běžela jsem najít někoho, kdo by o něm mohl vědět. Hned po pár metrech jsem viděla Olivii: „Kde je?!" Vyhrkla jsem na ní bez nějakého pozdravu. Myslím, že ihned poznala o kom mluvím. Zbledla a nejspíš, ani nevěděla co má odpovědět. Strnulá mi jen ukázala směr a nic víc. Snad jsem ji nevylekala, navíc musím vypadat opravdu svěže, ani jsem se nepodívala do zrcadla. Mířila jsem k jeho pracovně a doufala, že tam bude. Petrovi bodyguardi mi opět překazili plány. „Sem nemůžete," promluvil na mě ten plešatý. Zahlídla jsem v jeho tváři i menší úšklebek.  „Kolikrát vám mám říkat, že jsem jeho žena? Nikdo mi neříkal o tom, že bych za ním nemohla chodit, kdy se mi zlíbí," přidrzle jsem přitakala. Teď se na mě dokonce usmál. „Máme příkaz, že zvláštně vás sem pouštět nemáme," snažil se to říct poněkud sladce.
Dobře.
Mario, dýchej.
Bohužel jsem donucena použít své herecké schopnosti. Z plných plic jsem začala řvát: „Pomoc! Pusť mě ty velkej plešatej parchante!" Oba dva se na mě překvapeně podívali a dveře se rozrazili. „Nikdo na ní kurva sahat nebude!" zařval na ně můj manžel. Vítězně jsem se na ně usmála a šla za Steinem do jeho pracovny.

„Co potřebuješ?Musím pracovat," oznámil mi, když za mnou zavřel dveře. „Jaktože sakra neležíš v posteli?!" vyprskla jsem. „Snad jsem ti teď řekl, že musím pracovat, nebo jsi snad hluchá?" zamračila se. „Postřelili tě, Petře!" vyjekla jsem. „A co má kurva bejt, starej se o svoje!" zvýšil na mě hlas. „Jsem tvoje žena, tak se starat budu!" zvýšila jsem hlas i já. Na to nic neodpověděl a koukal do nějakých papírů. „Dodělám to a půjdu si lehnout, stačí?" odsekl. „Ne, nestačí," založila jsem si ruce na hrudi. „Tak mě donuť," ušklíbl. Přistoupila jsem k němu, chytla ho za hlavu a začala ho líbat. On okamžitě položil svoje ruce na můj zadek.
Věděla jsem, že to bude fungovat...
Začala jsem ho líbat dravěji a on mi strčil jazyk do pusy. Naznačil mi, že na něj mám vyslovit, což jsem udělala a obmotala si nohy kolem jeho pasu. Vylezl ze své pracovny a šel do své ložnice, kde mě pohodil na jeho postel a lehl si nade mne. Začal mi přejíždět rukou po stehni a už jsem malém zapomněla proč tady vlastně jsem, díky tomu, jak skvěle líbal. Zvedla jsem se, abych si na něj mohla lehnout já. Ještě chvíli jsem se s ním líbala a pak z něj rychle slezla a utíkala pryč. Za sebou jsem jen slyšela tiché: „Ty potvoro." Usmála jsem se pro sebe a šla do svého pokoje, potřebovala jsem se převléct.

_____________________________
Zdravím, moc moc moc se vám omlouvám, že nebylo dlouhoooo nová kapitola, ale neměla jsem zrovna lehké období a tak nebyl čas a ani chuť, ale teď už se Sunflower budu zase věnovat, co nejvíce to půjde. ❤️
Strašně moc děkuji za 3k přečtení, jste úžasný!❤️❤️❤️