Pohled Franze:
Psal se rok 1940 a po celém svĕtĕ zuřila druhá svĕtová válka. Já jsem byl sedmnáctiletý kluk, který bojoval za svou árijskou rasu na západní frontĕ. Doma na mĕ byli všichni hrdí a já mĕl pocit, že bojuji za správnou vĕc. Myslel jsem si, že už jsem v životĕ vidĕl taková zvĕrstva, že mĕ snad již nikdy nemůže nic překvapit, to jsem se ale šerednĕ spletl. Tenkrát jsem sice zabíjel stejnĕ staré kluky, ti alespoň nebyli bezbranní. Mĕli pistoli stejnĕ jako já, bylo to o tom, kdo z koho. Jeden z nás bude mít štĕstí a přežije, ten druhý nikoli. To byla moje každodenní rutina. Možná se vám to zdá až moc kruté, ale když se človĕk nadopoval pervitinem, dokázal spát jen tři hodiny dennĕ a už se ani nepozastavoval nad tím, že za jeden jediný den zabil dvacet lidí. Jednalo se o rutinu. Můžete mĕ odsoudit. Byl bych ale rád, kdybyste si nejdříve vyslechli celý můj příbĕh.
ČTEŠ
Zakázaná láska
Historical FictionCo je špatného na lásce? Na tom, že se dva mladí lidé zamilují? Já bych řekla, že nic. Mladému Nĕmci a české, židovské dívce ale nepřála doba, do které se narodili. Po celém svĕtĕ zuří válka a Hitlerova ideologie jejich vztahu vůbec nepřeje. Navíc k...
