Ukradené Vánoce Louise Tomlinsona //vánoční kalendář// ✔

🎄22🎄

Hovor s Louisovými sestrami se protáhl na několikahodinový výslech, který se týkal skoro výhradně vztahu kluků, ale ani jednomu z nich nedělalo problém o jejich vztahu mluvit klidně celé hodiny. Usínali až někdy nad ránem, ale přesto byli ráno odpočatí.

„Měli bychom vstávat, je potřeba udělat ještě dost věcí. Musíme uklidit po včerejšku a ještě jsme ani nezačali s výzdobou," posadil se Louis na posteli, ale nevšiml si, jak se Harry zpoza dlouhých loken spadajících mu do obličeje usmál. Louis chtěl sám od sebe zdobit byt na Vánoce a ani mu nedocházelo, že tím Harrymu říká, že už dávno vyhrál. Přiměl ho mít o Vánoce zájem. Nejspíš zatím ne mít je rád, ale věřil, že to se časem poddá.

„Tak vstávej lenochu," stáhnul z něj Louis deku a Harry před ním tedy ležel, jak ho pánbůh stvořil.

Modrooký si uvědomil, že Harry leží přirozeně v naprosto umělecké poloze a tak není z jeho nádherně tvarovaného těla vidět ani víc, ani míň. Něco ho napadlo.

„Harry? Mohl- možná to bude znít divně, ale mohl bych si tě vyfotit?"

„Vyfotit? Jako takhle?" Otevřel překvapeně oči kudrnatý.

„Ano, přesně tak, jak teď ležíš. Možná jsem ti to předtím neříkal, ale moc rád fotím, když jsem se hlásil na vysokou, bylo to na obor fotografie, takže poznám, že jestli tě teď vyfotím, bude to úžasná umělecká fotka, pro kterou by mi někteří lidé utrhli ruce. Tak co? Můžu si tě vyfotit?" Prosebně na svého přítele zamrkal, ale ten už byl dávno rozhodnutý.

„Tak jo, ale podmínkou je, že pokud se povede, tak si ji někde vystavíme," usmál se do polštáře a přesně v tu chvíli Louis stiskl spoušť fotoaparátu.

🎄 🎄 🎄

„Harry! Pojď mi pomoct!" Když Harry vešel do obýváku, uviděl Louise, který se marně snažil pověsit ozdobu na vrchní větvičku stromečku, kvůli jeho výšce byl tak ozdobený jen z poloviny a vršek se špičkou zbýval na Harryho.

„Vážně ti budu muset pořídit schůdky, protože já tady dosáhnu všude na všechno, ale ty si i u nejnižší poličky v kuchyni stoupáš na špičky," zasmál se kudrnáč a Louis na něj vyplázl jazyk.

„To náhodou není žádná pravda! Na spodní poličky všude dosáhnu!" Tím Harrymu přivodil tentokrát opravdový záchvat smíchu a on sám měl, co dělat aby se nezačal smát taky, když viděl Harryho málem se válejícího na zemi.

„Promiň, omlouvám se, ale tvůj výraz- tvůj výraz, když jsi to říkal byl k nezaplacení!"

🎄 🎄 🎄

„Lou, myslím, že bychom tu naši sázku měli zrušit. Bydlíme spolu a tvůj požadavek, abych nenosil vánoční svetry do práce tudíž postrádá smysl a můj požadavek byl, že budeš zbytek zimy nosit moje svetry, no do mého svetru tě stejně navléknu, takže je zbytečné s tou sázkou pokračovat, nemyslíš?"

Louis se na Harryho otočil a usmál se.

„Ráno jsem nad tím přemýšlel, ale nechtěl jsem vypadat, že couvu, tak jsem to nechal být. Já nevím jak ty, ale já mám pocit, že jsem stejně vyhrál, protože teď mám tebe."

„Oba jsme vyhráli," políbil ho Harry do vlasů.