Ukradené Vánoce Louise Tomlinsona //vánoční kalendář// ✔

🎄10🎄

„Můžete mi oba dva vysvětlit, jak si vůbec můžete dovolit bez jakékoliv zprávy nebo omluvy zůstat doma?!" Slater stál za svým stolem, opíral se o něj a bylo znát, jak moc se snaží nekřičet.

„Abych vám to vysvětlil. Mně osobně je úplně fuk, co mezi sebou vy dva máte, ale pokud kvůli vám budu mít problémy u šéfa, tak mi nezbude než se s vámi rozloučit. Doufám, že se to nebude opakovat, nerad bych o vás přišel. Můžete jít," Slater tiše sledoval, jak se Harry a Louis zvedli a odešli a skutečně si nešlo nevšimnout, jaké problémy má Louis s chůzí. Sakra, dluží Linsey z účtárny deset babek.

„Neumíš si představit, jak trapně mi je! Každý to na mně musí poznat, Harry!" Louis se opatrně posadil na polštářek, který si přinesl pod zadek a zakňoural pro tentokrát ne kvůli bolesti.

„Já vím, ale vidíš, že i ten jeden den nás skoro stál práci, ale jestli tě to uklidní, všichni ví i to, že za tvým kulháním stojím já, takže v tom jsme spolu, ne?" Mrknul na menšího a ten se trochu začervenal.

„Nesnáším tě..." zamručel a zakryl si obličej dlaněmi.

„Máš mě víc než rád. Předevčírem jsi to křičel dost nahlas na to, abych si to pamatoval," zasmál se Harry vítězně, ale to už po něm letěly kapesníčky.

„Sklapni!"

🎄 🎄 🎄

„Připraven na překvapení?" Harry Louisovi neřekl, co má vymyšlené, ani po intenzivním výslechu se nevzdal a neřekl, co si na něj přichystal.

„Ano, Harry. Tak už mě nech se podívat!" Brblal modrooký, ale dál nechával oči poslušně zavřené.

„Tak můžeš," zašeptal mu Harry tak blízko u ucha, že mu vyskočila husí kůže. Otevřel oči a poprvé v životě uviděl Harryho kuchyň, která byla plná věcí určených na pečení.

„Harry? Doufám, že jsem ti říkal, jaký antitalent na veškeré činnosti spojené s kuchyní jsem, že ano?" Louis nejistě postával ve dveřích do kuchyně a sledoval, jak Harry vytáhl ze skříňky několik plechů na pečení.

„Ale no tak! Uvidíš, že se mnou to zvládneš a upečeme si perfektní linecké cukroví!" Harry vypadal tak nadšeně, že mu modrooký nechtěl kazit radost a tak se k němu připojil.

„Těsto je v ledničce, je to to světlé vlevo a to tmavé položené na něm, podej je a já ti ukážu, jak je rozválíme, ano?" Louis podal jmenována těsta a Harry mezitím pomoučil pečicí podložku.

Vyšší pak těsto rozdělil na tři díly a první rozválel na placku. Louis si v duchu říkal, že v jeho podání, to vypadá úplně jednoduše, takže vzal druhý váleček a pustil se do druhého kousku těsta. Sice jeho nedopadlo tak pěkně jako to Harryho, ale bylo to celkem hezky zpracované těsto.

„Tak a teď si už jen vezmeme vykrajovátka a budeme vykrajovat tvary."

Po asi hodině práce celý byt voněl cukrovím a Harry i Louis leželi naproti sobě na gauči, kde zaslouženě odpočívali. Když Louis viděl, že Harry skoro spí, natáhl se pro jahodovou marmeládu, natřel si ji na rty a políbil ho.

„Hm, jako jahody při letním večeru..."