🎄23🎄

669 69 7
                                    

„Harry! Harry, podívej! Vytiskl jsem tu tvou fotku a myslím, že se opravdu moc povedla, co říkáš?" Harry došel k Louisovi a podíval se mu přes rameno na fotku ve větší velikosti než očekával.

„Wow. Nečekal jsem, že to bude tak dobrá fotka, i když tam vypadám jako submisivní princezna, tak je opravdu moc povedená a kromě úsměvu, tam není vidět můj obličej," zhodnotil fotku kudrnatý a Louis se zasmál.

„Děláš jako bys princezna nebyl," šťouchl do něj a Harry zavrčel.

„Haha, to že mám dlouhé vlasy a lakaju si nehty neznamená, že..." Louis na něj povytáhl obočí a drze se ušklíbl.

„Dobře, trochu princezna jsem, ale jen trochu. K tomu jsem se ale dostat nechtěl, myslíš, že bys podobných fotek mohl nafotit víc?"

„Myslím, že určitě, ale proč?" Nechápavě se zamračil Louis.

„Protože se mi pózování zalíbilo a navíc si tím můžeš plnit svůj fotografický sen. Dojdi pro foťák a já se zatím nachystám, jo?" Modrooký jen němě přikývl a zamířil pro foťák.

Harry si sundal všechno oblečení a vlezl si do postele, kde si sedl a upravil si peřinu, aby nebylo nic vidět. Louis se vrátil a ještě ho trochu upravil do polohy, ve které vypadal k nerozeznání od profesionálních modelů. Fotili společně asi hodinu a pak se s foťákem vydali do fotolabu, který měl ještě otevřeno a nechali fotky vyvolat. Když se pak Louis díval na fotky, které nafotil, musel uznat, že tyhle fotky byly tisíckrát lepší než ty, se kterými se zkoušel dostat na školu a nejspíš i věděl, proč tomu tak bylo. Profesor, který mu oznamoval, že neprošel výběrovým řízením, mu řekl, že musí najít svou múzu, aby jeho fotky stály za to. A on ji pravděpodobně našel. Harry byl jeho múza.

🎄 🎄 🎄

„Lou? Pojď sem," zavolal Harry na svého přítele, když v ložnici upevňoval fotky do rámečků a vybíral vhodná místa pro jejich vystavení.

„Copak se děje?" Vešel do obýváku a to už k němu Harry přiskočil a políbil ho, na což Louis reagoval překvapeným zamručením.

„Za co to bylo?" Zamrkal pořád trochu mimo z neočekávaného polibku. Harry ale nic neřekl jen kývnul hlavou nahoru a Louis se tím směrem podíval a oči se mu rozšířily poznáním. Na rámu dveří viselo jmelí.

„Mohl jsi říct, že jsme pod jmelím a políbil bych tě sám, víš?" Usmál se a přitáhl si ho zase zpátky do polibku.

„Jenže pak by to nebylo žádné překvapení a já tě chtěl vidět překvapeného, víš?"

„Chápu. A chtěl jsem ti říct, ozvala se mi Lottie a budou zpátky na Vánoce a tak nás pozvali k nim, není to skvělý?"

Harry se zatvářil neurčitě.

„Jo, je to skvělý, jen moji rodiče nás ve stejný den pozvali k nim, takže- kde bydlí tvé sestry?"

„V Doncasteru, a tvý rodiče v Cheshiru. Fajn, myslím, že máme na Vánoce o nabitý program postaráno, že?" Usmál se nervózně Louis.

„To teda stoprocentně máme," uchechtl se Harry, ale už teď ho představa, že budou muset jet z jedné oslavy Vánoc na druhou dost děsila.

Ukradené Vánoce Louise Tomlinsona //vánoční kalendář// ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat