#25 Epilog

730 51 1
                                    

Všude kolem mě byla tma a já netušila, co bude následovat, pokud něco bude. Nevěděla jsem, jak dlouho jsem v temnotě a doufala jsem, že už konečně dopadnu kamkoli, kde ucítím pod nohama zem. Bylo to bláhové přání, ale splnilo se.

Zahlédla jsem světlo kus pode mnou. Připravila jsem se na pád na zem. O několik vteřin jsem dopadla na obě nohy. Vstala jsem a rozhlédla jsem se.

Vše tu mělo zvláštní odstín. Podívala jsem se na oblohu. Vypadalo to, že je zatmění Slunce. Na skále se tyčily dva sloupy. Přímo přede mnou byla brána z kamene. Něco mi říkalo, že bych měla jít dál. Projít tou bránou a...

Netuším, co by následovalo. Zaklonila jsem hlavu, zavřela oči a zhluboka jsem se nadechla. Z očí mi stékaly slzy. Nejspíš už nikdy neuvidím Lokiho, Rumlowa, Struckera ani Rose. Setřela jsem si slzy a donutila jsem oči, aby se otevřely.

Až teď jsem si uvědomila, že tu nesvítí hvězdy. Byla jsem za to ráda. Možná mi tohle všechno mi přály ony. Za to vše, co jsem na Zemi udělala. Za poslední rok jsem se změnila natolik, že mě nikdo z mých bývalých spolužáků nepoznal alespoň ne podle chování.

Opět jsem zvedla hlavu. Teď jsem neměla nic abych to mohla celé ukončit. Použila jsem to, aby sem nemusel Loki.

Vykročila jsem vpřed. Stejně tou branou budu muset jednou projít. Ucítila jsem zaván. Ohlédla jsem se. Měla jsem ke své bundě přidělaný černý plášť s kapucí. Sundala jsem plášť i s bundou, ale byla tu příliš velká zima na to, abych tu byla bez bundy.

Prošla jsem branou a uviděla jsem před sebou nějakou bytost. Přišla jsem k ní blíž.

,,Kde to jsem?" zeptala jsem se bytosti. 

„Vítej na Vormiru," odvětila bytost mužským hlasem. Neviděla jsem mu do obličeje. Byl zahalený v černém, roztrhaném hábitu a přišlo mi, že se vznáší nad zemí. Necítila jsem strach. Cítila jsem něco jiného, ale nedokázala bych ten pocit definovat. Možná bezpečí? Cítila jsem, že ta bytost na mě nechce zaútočit.

„Kdo jsi?" podívala jsem se na bytost.

Postava se ke mně přiblížila a já uviděla červený obličej. Došlo mi kdo to je, ještě než to řekl.

„Jsem Red Skull," představil se. „Tvůj praděd."

I won [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat