I won [Dokončeno]

#9 Moje stará základka

Koukali jsme až do půlnoci s malou přestávkou, když jsme museli já, Strucker a Rumlow jít na večeři s Lokim. Dokoukali jsme šestou sérii.

Ráno mě vzbudila Taylor s tím, že ji poslal Strucker.

Vstala jsem a trochu se upravila. Oblékal jsem si to, co včera ráno, ale vzala jsem si vysoké boty na širokém, vysokém podpatku, protože jsem se uvědomila, že mě na dnešek chtěl Loki.

,,Ty ses musela zbláznil," bylo první, co mi řekl Rumlow, když jsem vstoupila do obýváku.

,,Tohle je jinej typ bot a navíc nepůjdu desetikilometrový pochod," odsekla jsme mu.

,,Co si dáte k snídani, slečno?" zeptala se mě Taylor.

,,To, co včera," odvětila jsem jí prostě. Bylo příjemné od někoho jako Taylor, že mi vyká.

Sedla jsem si do křesla v čele. Rumlow a Strucker seděli na stejných místech jako první den, když jsem sem přišla. Taylor mi podala mističku cerálií. Místo toho, abych poděkovala, jsem prostě přikývla.

Muž, který se jmenoval Jesper Sitwell, mi vykládal, co mám na denním plánu a nezapomněl tam po večeři přidat Game of thrones, to je milý.

Po snídani jsem si vyčistila zuby a vrátila se zpátky k ostatním, jenže tam už čekal Loki, a tím můj poklidný den skončil.

Rozloučila jsem se s radou, kromě Struckera a Rumlowa, slovy heil Hydra a společně s Lokim jsme sjeli do přízemí.

Tam čekalo auto Hydry, jestli se tak dá limuzíně říkat a neřídil nikdo jiný, než James.

Seděla jsem po pravé ruce Lokiho. Strucker si sedl vedle mě a Rumlow vedle Lokiho, aby jim nic neuniklo.

Loki si našel další školu, kterou chtěl zlikvidovat. Byla to základní škol v naší čtvrti, kam jsem kdysi chodila.

Bylo deset hodin, takže děti byly ve škole.

,,Napadáte i základky?" podívala jsem se na své společníky.

,,Mitgarďané jako Mitgarďané," vysvětlil Loki prostě.

Nechápavě jsem se podívala na Rumlowa a ten pokrčil rameny.

Vystoupili jsme z auta první a za námi mnoho členů Hydry. Rumlow vykopl dveře do školy a on, Strucker a většina členů Hydry zmizeli. Asi šli pro žáky a učitele.

,,Kde je tělocvična?" zeptal se mě Loki.

Nebyla jsem si jistá, jestli mi přečetl myšlenky, díky čemuž zjistil, že jsem sem chodila na základku nebo jestli to zjistil od Struckera.

,,Pojďte za mnou, pane," pokynula jsem.

Šli jsme vpředu a ostatní členové Hydry si dávali odstup, aby nás nemohli slyšet.

,,Tykejte mi," řekl mi Loki. Teď jsem se vážně malém zastavila, jak moc mě to překvapilo.

Loki si toho všiml a pobaveně se usmál: ,,Taky ti tykám."

,,Protože jsem o bůh ví kolik let mladší," odpověděla jsem mu.

,,Já to tedy nevím," ušklíbl se.

,,Je mi osmnáct, můžeš si to spočítat."

,,To se mi nechce."

,,Pane bože," povzdechla jsem si.

,,Ano?!" odpověděl Loki.

Musela jsem se usmát. Došli jsme ke dveřím.

,,Tady?" zeptal se mě Loki.

,,Ano," odvětila jsem a chtěla jsem otevřít dveře, ale on mě předběhl a ještě mi je podržel, abych mohla vejít. Tenhle bůh mě vážně začíná udivovat.

Čekali jsme deset minut, než dorazili všechny třídy.

,,Mitgarďané," oslovil je, nyní půjdete se mnou a mými agenty do našeho centra. Varuji vás. Kdo půjde pomalu, toho zabijeme. Jděte!"

Žáci se rychle vytratili. Asi doufali, že se budou moci přezout. Nevýhoda škol, kde se musíš přezouvat.

Loki mi nabídnul rámě a já ho přijala.

,,Jdeš nebo pojedeš?" zeptal se mě.

,,Ještě nevím," odpověděla jsem mu.

,,Potřebuji pak s tebou něco probrat ohledně... Hydry."

,,Jistě," přikývla jsem.