Mitch Hale

Plánování

„Čas a prostor..“ Šeptal Scott.
„Začínají se hroutit do sebe. Musíme zavřít bránu.“ Řekla Marie-Jeanne.
„Ví někdo z vás, jak?“ Zeptal se Derek.
„Ano.“ Odpověděl Stiles a zadíval se na něj. „Promiň...“
„Sti, proč se omlouváš?“ Zeptal se Derek.
„Je tady jedna cesta, jak zavřít bránu, ale musím to udělat sám.“ Řekl tiše Stiles.
„Proč?“ Zeptal se Scott.
„Ty dýky mají schopnost proměnit se v meč. Noshiko je jediná, kromě mě, která to může udělat... Díky tomu mě budete schopni vrátit zpět. Matka a otec, sami o sobě, budou bojovat proto, aby brána zůstala otevřená, jelikož oni žijí v tom, že co se má stát, se stane. Budou proti uzavření brány, takže s nimi budu muset bojovat. Pokusím se jim sebrat moc, ale i kdyby to vyšlo.. Vím, že je to předem ztracená bitva, a že v ní zemřu, ale nepůjdu sám. Brána se zapečetí-“
„Jen tehdy, bude-li zničen čas i prostor a rovnováha života a smrti se naruší.“ Dokončila Noshiko.
„Přesně tak.“ Přikývl Stiles. „Po uzavření brány musíte zabodnout meč do země. Ochrání vás. Potom se rozpadne. Pošle vás to do minulosti. Musíte najít kovářku jménem Argesheen. Jen ona dokáže meč opravit. Potom musíte najít jeden jediný Nemeton, který zbyde. U něj najdete dvě brány. Velkou s pečetí. Tu nesmíte v žádném případě otevřít. Vedle ní bude ještě jedna - menší. Otevřete ji a budu se moci vrátit k vám. Ale tahle oběť má jedno riziko.. “
„Jaké?“ Ptal se Scott.
„Už navždy přijdu o svou moc Průvodce. Budu jí mít dost jenom na to, abychom se vrátili do naší doby. “ Odpověď Stiles.
Rozhostilo se mezi nimi ticho.
„Co se stane potom?“ Zeptal se po chvíli Scott.
„Použiješ tohle.“ Řekl Stiles Scottovi a dal mu do ruky lahvičku s tmavým práškem, který jemně zářil. „Moje mysl se vrátí do stavu, kdy jsem vás ještě neznal. Budu se pokoušet vás zabít. Tohle... Zasáhni mě tím a moje vzpomínky se vrátí. Potom nás vrátím díky meči zpět do naší doby, ale pak bude moje moc pryč. Už budu jen vlkodlak.“
„Takže buď to se obětuješ a zachráníš svět, i když o všechno přijdeš, nebo si necháš svou sílu a svět pohltí temnota..“ Shrnul to Scott.
„Přesně tak.“ Přikývl Stiles. „Nechtěl jsem vás do toho zatáhnout. Jsou to moje problémy, ne vaše. Pochopím, když mi nepomůžete.“
„Chlape, nechali jsme tě někdy v něčem samotného?“ Zeptal se Scott a chytil Stilese za rameno.
Stiles zavrtěl hlavou.
„Tak vidíš. Půjdeme do toho spolu a dokončíme to spolu. A jestli kvůli tomu ztratíš nesmrtelnost.. Není zábavnější žít jako smrtelník?“ Zeptal se s úsměvem Scott.
Stiles se usmál a přikývl.
„Tak vidíš. Uvidíš, že po tomhle ti bude připadat nějaký podělaný úplněk a Nogicune jako procházka růžovým sadem.“
„Sklapni, Scotte!“ Obořil se na něj Stiles.
Scott se uchechtl.
Stiles se usmál. Měl pravdu. Pokud tohle zvládnou, měli by zvládnout cokoliv. I tak, ale věděl, že v sázce je příliš mnoho....