Mitch Hale

Marie-Jeanne Valet

„Počkej, ale pokud jsme se vrátili tak moc v čase a jsme někde v roce 1400, Argentovi ještě neexistovali.." Vyhrkla najednou Lydia. „Teda existovali, ale ne pod jménem Argent."
„Koho teda hledáme?" Zeptal se Scott.
„Ptejte se po lovcích s příjmením Valet. To byli předchůdci Argentů." Řekla Lydia.
„Stilesi.. Co ještě víš o tom, jak tohle funguje?" Zeptal se Scott a probodl Stilese pohledem.
„Nic." Potřásl Stiles hlavou. „Moje vzpomínky.. Co jsem přišel na svět, jako Claudiino dítě, nepamatuju si toho moc z předchozího života. Musím zjistit, jak vrátit čas do pořádku a to nejenom kvůli vám."
Povytáhl rukáv. Na jeho předloktí se vytvořily kyvadlové hodiny. Vypadalo to jako tetování, až na to, že kyvadlo se pohybovalo ze strany na stranu a římské číslice na ciferníku zářily. Krátce na to však římská jednička zčernala.
„Sti, co je to?" Zeptal se Derek a jemně přejel prsty po Stilesově kůži.
„Je to odpočet." Ozvalo se za nimi.
Prudce se otočili. Stála tam žena s lukem v ruce a mířila špičkou šípu přímo na Stilesovu hlavu.
„Vous êtes un guide, n'est-ce pas?" Mračila se. [Jsi Průvodce, že ano? ]
„Oui, Marie-Jeanne Valet." Přikývl Stiles. „A mohli bychom se bavit anglicky? Vím, že to dokážeš."
„Víš, kdo jsem?" Zeptala se se silným francouzským přízvukem a spustila luk dolů.
„První lovkyně nadpřirozených bytostí, známá také jako Maid of Gevaudan. Vzala sis za muže Henriho Argenta. Tvůj rod pokračuje až do naší současnosti." Odpověděl a otočil se k Lydii. „Argentovi tehdy existovali, ale ona byla první lovec."
„Nečekala bych, že někdy uvidím Průvodce na vlastní oči." Řekla ona.
„Potřebujeme tvoji pomoc, Marie-Jeanne Val-, vlastně Argent." Řekl Stiles a zadíval se na ni.
„Proč bych vám měla pomáhat?" Zeptala se.
„Nebylo tvým úkolem udržovat balanc nadpřirozena? Řekla jsi, že to tetování je odpočet. Dostali jsme se sem díky bráně. Je otevřená. Všechny časové roviny do sebe začínají kolabovat. Ty víš, k čemu to povede." Vrčel Stiles.
„Cože začíná?" Ptal se Scott.
„Nepleť se do toho." Řekl Derek a chytl Scotta za ruku. „Myslím, že to nebude tak snadné, abychom to hned pochopili. Přece jenom jsme se teprve nedávno dozvěděli, že Stiles je.. nadpřirozená bytost."
„K chaosu." Odpověděl Stiles. „Proto tě hledáme. Potřebujeme vidět livre de bêtes. Bestiář."
„Co si myslíš, že v něm najdeš?" Ptala se Marie-Jeanne.
„Pátrala jsi ve svitcích po všech mýtech, co jsi mohla najít. Sepsala jsi je tam, že? Musím je vidět. S'il vous plait. Prosím, Marie-Jeanne." Řekl Stiles a zoufale se na ni podíval.
Marie-Jeanne přejela skupinku pohledem a vrátila luk na svá záda.
„Tout va bien. Pojďte za mnou."
Vykročili. Stiles povyhrnul rukáv a podíval se na tajemné hodiny. Kromě jedničky už zčernala i jedna ze čtyř čárek mezi ní a dvojkou. Derek se dotkl jeho ruky. Stiles k němu zvedl oči.
„Netrap se tím. Zvládneme to." Zašeptal a letmo jej políbil.
Stiles potřásl hlavou. „Nebude to tak snadné. Navíc mám pocit, že nám čas doslova protéká mezi prsty."
Derek stiskl rty do tenké linky. Nechtěl si to přiznat, ale to, co právě Stiles řekl, znělo tak děsivě, že sám začínal věřit tomu, že je to pravda. Měli málo času.