Mitch Hale

Bonus - Probouzení

Z pohledu Stilese

Ležel jsem v posteli a pozoroval ručičky hodin. Čas. Matka jej držela v hrsti. Mohla si s ním dělat, co chtěla. Mohla zařídit, aby někomu vypršel dřív, než někomu jinému.
Zadíval jsem se do stropu.
„Co máš v plánu?" Zeptal jsem se.
Nikdo se mnou v místnosti nebyl. Cítil jsem však přítomnost své matky, ukrývající se v mém nitru.
Neodpovídala. Povzdechl jsem si a vstal. Byla provázaná se mnou, tudíž to znamenalo, že stejnou bolest, jako cítím já, musí cítit i ona. Tiše jsem otevřel dveře svého pokoje a zamířil do kuchyně. Táta spal. Neměl jsem v úmyslu ho vzbudit. Vklouzl jsem do kuchyně a vzal z linky nůž, který tam byl položený. Věděl jsem, že se vyléčím. Potřeboval jsem jej, ale k tomu, abych donutil matku mluvit.
Najednou se však mé nohy daly do pohybu samy od sebe. Pokoušel jsem se zastavit, ale nešlo to. Mé prsty se pevně sevřely kolem rukojeti. Dokonce ani s nimi jsem nemohl pohnout. Cítil jsem ji. Byla to ona. Matka ovládala mé tělo.
Nuceně jsem vyšel z kuchyně a zamířil ke dveřím vzadu. Naskočila mi husí kůže. Tohle byla tátova ložnice.
Pusť mě dovnitř.. Řekla matka.
Otřásl jsem se. Zněla úplně jako Nogitsune. Nechtěl jsem to znovu udělat. Nechtěl jsem se znovu poddat zlu. Dost na tom, že než Scott odešel domů, byla ona ta, která mluvila mými ústy. Která ovládala mé tělo. V podstatě.. Jsem se ještě nevrátil, i když jsem byl jakž takž naživu.
Otevřela dveře jeho ložnice.
Ne! Zakřičel jsem.
Pusť mě dovnitř! Vyzvala mě znovu.
Ani to jsem si nemohl dovolit. Pokud to udělám, ohrozím úplně všechny.
Přistoupila k otci a zvedla nůž nad hlavu.
Pusť mě dovnitř!!
Neochotně, ale přece, jsem to udělal. Nechtěl jsem, aby táta přišel o život kvůli mně.
Matka se tiše zasmála.
Prosím.. Hlavně mu neubližuj.. Řekl jsem tiše.
Otočila se a vyšla z ložnice ven. Vrátila se do kuchyně a uklidila nůž na své místo, jako by se nic nestalo.
Vrátila se do mého pokoje a lehla si. Byl jsem rád, že jsem zachránil tátu. I když jsem se kvůli tomu musel vzdát kontroly sám nad sebou. Nikdy bych si neodpustil, kdyby ho matka zabila. A ona to věděla. Byl to špinavý trik z její strany.
Víš, můj malý synáčku, toto je to, co na tobě miluju. Jsi ochotný obětovat všechno, co máš, dokonce i svou nesmrtelnost a svůj život, jen kvůli lidem, které sis oblíbil. Lidem. Těm nestálým bytostem, kterým se nedá věřit. Řekla matka.
To si myslíš ty. Já však mám mezi lidmi někoho, pro koho bych byl ochotný obětovat všechno. Úplně všechno! Řekl jsem.
„Neboj se." Usmála se matka. „Brzo to uděláš.."
Sevřelo se mi srdce. Co chtěla udělat? Na koho měla spadeno tentokrát?
„On mi tě vzal a teď mu já vezmu všechno." Řekla zlomyslně matka. „Nechám tě se na to dívat, stejně jako jsi ty donutil mě dívat se na smrt tvého otce. Vezmu ti ho přímo před očima a budu si užívat tvou bezmocnost. Již brzy.. Čas vyprší Dereku Haleovi.."