Mitch Hale

Známá

Scottův pohled

Viděl jsem to. Viděl jsem Stilese, rozpadnout se v prach. Předvídal to snad? Předvídal svou vlastní smrt?
Přesně jak nám řekl, časoprostor se začal hroutit a jeho meč začal zářit.
„Chyťte se mě!" Zakřičel jsem na ostatní a chytil se jílce meče, který, pokud jsem to pochopil dobře, působil jako pevný bod pro cestování v čase, pokud je něco takového vůbec možné.
Objevili jsme se na kraji nějaké vesnice. V okamžiku, kdy se kolem nás vše ustálilo, se Stilesův meč rozpadl na střepy.
„To ne.." Řekla tiše Lydia.
Dřepl jsem si a začal je sbírat. Pokud jsme chtěli zachránit Stilese, nesměl chybět ani jeden.
„Au...." Zasyčel jsem a pustil jeden střep na zem.
Rozřízl mi kůži. Po mé dlani začala stékat krev. Sevřel jsem ruku v pěst. Museli jsme ho najít. Nedokázal jsem si představit svět bez Stilese.
Vzal jsem ze země poslední střípek.
„Měli bychom jít." Zamumlal jsem.
Lydia přikývla.
Vyšli jsme. Nikdo z nás moc nemluvil. Abych byl upřímný, stále jsem měl smíšené pocity z toho, co se stalo.
Kousek před námi šla nějaká žena.
„Hej, vy!" Zakřičel jsem a rozběhl se k ní.
Zvědavě se otočila a zůstala stát.
„Nevíte náhodou, kde bychom mohli najít kovářku Argesheen?" Zeptal jsem se.
„Já jsem to." Odpověděla ona.
„Posílá nás za Vámi Stiles Ha- Stiles Stilinski." Řekl jsem.
„Mitch Hale?" Zeptala se.
Ztuhl jsem. Jak věděla, jak se Stiles teď jmenuje? Byli jsme víc, jak tisíc let v minulosti. To nebylo možné.
„Jak to, že znáte tohle jméno?" Zeptal se Derek.
Usmála se. „Mitch, nebo taky Stiles, jak jste ho nazvali, mi říkal, že brzy sem přijde skupinka lidí z daleké budoucnosti a budou se ptát po něm pod jménem Stiles Stilinski a že jeho jméno v té době bude Hale."
„Každopádně, to, že vás sem poslal, jistě má svůj důvod, protože on by nikdy neudělal něco bez dobrého zdůvodnění." Řekla.
Rozevřel jsem dlaň a odhalil část střepů. Zbytek jsem měl v kapse.
„Zajímavé.." Zamručela. „Předpokládám, že tohle je Život a Smrt. Magické dýky se schopností měnit se v meč, luk a jakoukoli jinou magickou zbraň, která je potřeba. Pokud vím, tak jejich vlastníkem je Průvodce a jsou jediné svého druhu. Musíte se s ním velmi dobře znát a on vám musí velmi důvěřovat, jelikož ty," řekla a ukázala na mě, „jsi ještě naživu. Ten, kdo se totiž bez souhlasu Průvodce byť jen dotkne Života a Smrti, zemře. A ano. Vím, že Mitch je Průvodce."
„Dokážete je opravit?" Zeptal jsem se.
„Ano, ale za určitých podmínek, které shodou okolností nastanou dnes v noci." Řekla.
„Jakých?" Zeptal jsem se.
„Musí být noc, kdy jsou vlkodlaci nejslabší.." Začala.
„Zatmění Měsíce." Řekl Derek.
„Kov musí být spojován za křiku banshee a ještě horká čepel musí být potřena krví minimálně tří nadpřirozených bytostí a člověka. Jelikož přede mnou stojí vlkodlak, kicune i hellhound, lze tuhle podmínku splnit." Řekla.
Naskočila mi husí kůže. To byla celkem děsivá podmínka.
„Hádám, že pak budete hledat Nemeton. Stačí na něj myslet a sledovat čepel meče. Bude zářit. Dovede vás k němu. Co se, ale stane pak, to netuším." Potřásla hlavou.
„Každopádně, dávejte si pozor a moc dobře se zamyslete nad tím, co že to chcete vyvolat. Chcete vrátit na svět samotnou smrt. Může to skončit katastrofálně."
„Myslím, že horší, než tohle už to být nemůže." Řekl Isaac.
„Musíme to udělat. Chceme Stilese zpět." Přikývl jsem.
„Jak myslíte." Pokrčila rameny Argesheen. „Pokud to však chcete, pojďte za mnou. Máme jen pár hodin, než slunce zapadne a musíme vše připravit na obřad."