Dopisy na rozloučenou {TODODEKU}

kapitola 6

Vyšel jsem z hlavních dveří a doběhl jsem Bakuga.

„Tak co? Jaký z toho máš pocit?"

Podíval se na mě a obrátil oči v sloup.

„Žádný a neptej se tak blbě. Měl by ses zeptat jestli někoho nehledají."

Kývnul jsem hlavou a došel Uraraku.

„Tak co? Jak to zvládáte?"

Zeptal jsem se a Uraraka se ironicky uchechtla.

„Na to, že jsme pořád nechcípli tak hodně dobře. Ne, žertuju.. Celkem v pohodě, ale je nás míň a míň."

Řekla, zavřela branku, kterou jsme prošli a zamknula ji na zámek.

„Takže někoho hledáte, je to tak?"

Otázal jsem se. Zvedla obočí, ale hned se zase vrátila do normálu.

„Dá se to tak říct. Nedávno nám došla zpráva od Iidy, který potkal další dva přeživší.. Jeden má zelené vlasy, ale nepamatuju si jméno a druhý se jmenuje Kurashima.. Korishima? Nevím přesně.."

Rozzářily se mi oči.

„Nejmenujou se Izuku a Kirishima?!"

Zeptal jsem se bleskově a pocítil nepopsatelný pocit radosti. Usmála se.

„Ano, to jsou oni.. Takže máme stejné úmysly, to je dobře!"

Usmál jsem se, odpojil se od ní a šel za Bakugem.

„Jsou na živu, hledáme téměř ty samé lidi. Našel je nějaký Iida!"

Bakugo se usmál a radostí zakřičel, to se ale projevilo jako chyba..