What am I doing here? [2.] || Vkook/Taekook || ✅

✨< 31. >✨

Jakmile padne dvanáctá hodina s Taem svoje tabletky, moji fialovou a jeho zelenou, spolkneme a hned na to oba spadneme do peřin postele.

Je to jako bych.. nemůžu se vůbec hýbat, jediné co můžu je mrkat, ale.. ani mluvit nedokážu.

V pokoji se zhasnou světla, otevře se okno se dřevěným rámem a z našich hrudí se ozve rána, velká.. jakoby udeřil hrom.

Vylekaně zrakem padnu na moji hruď, která se rychle zvedá a skoro vůbec se nedokážu ani nadechnout.

Najednou uvidím neonově zelenou záři, která jde od Taeho a po chvíli uslyším úlevné oddechnutí.

,,Jung- Jungkooku!" Vylekaně nade mnou zařve Tae. Ani nevím, proč tolik řve. Však.. tohle se stalo jemu, no ne? Nebo mám snad něco na obličeji?

Po chvíli ucítím něco štípavého, něco... jako by mi to chtělo všechny orgány roztrhat.
<><><><><><>
,,Mami, tati? Co tady děláte?" Vstanu z postele a moji rodiče, pro jiné lidi Vládci, se na mě smutně usmějí.

,,Ne-neumřeli jste? S-stále žijete?" Povím s nadějí a slzami k nim natáhnu svou ruku. Mamka se na mě a na moji ruku smutně usměje a projde kolem mě k posteli, kde leží velice povědomý chlapec. Kde já ho už viděl?

,,Jungkookie, přece víš, že jsme tě museli opustit, osud nás nechtěl motat do tvé cesty," řekne a pohladí chlapce, jenž slabě oddechuje na bílé posteli, je otočen k oknu a jeho vlasy jsou v havraní barvě.

Přejdu k mamce a pohlédnu na chlapce, jeho obličej je celý od krve, na sobě má obrovské bílé tričko a je celý bledý.

,,Jak motat do mé cesty? Co se to děje? Co tady dělám? Kdo je ten chlapec?" Optám se a přejde ke mně opatrně taťka. ,,Na tohle všechno brzy získáš odpověď, můj vzácný synu," zmáčkne jedno mé rameno a usměje se na mě.

,,Mami, kdo to je?" Optám se znovu a pohledem padnu na chlapce, jenž se pomalu otočí ke mně čelem, ale jeho oči jsou stále zavřeně.

,.Jungkookie, ty sám sebe nepoznáváš?" Optá se a chlapec otevře své oči, jehož jedno oko je tmavě hnědé, ale to druhé rudé.

,,T-To.. to jsem já?" Optám se a mí rodiče se ani nepohnou, všechno je jako by se zastavil čas, jediný chlapec vstane, opatrně se postaví na rozklepané nohy a natáhne ke mně ruku.

,,Ne!" Otevřu rychle oči a vyšvihnu se do sedu. ,,Jungkookie!" Skočí mi kolem krku Jimin. Co tady všichni dělají?

,,Kooku, co to máš s očima?" Optá se Namjoon a Jimin, jakmile se mi podívá do očí, vystrašeně ode mě odskočí a všichni se ode mě vzdálí o pár metrů. Co se děje? Co mám s očima?
<><><><><><>
Annyeong! ^^

Tak tady je další kapitolka! :3

Purple you all!! <3333333
<><><><><><>
Xx-Bangtan_Bunny-xX