Hvězdy a Přátelství

11.

Byli tak překvapení mou změnou chování, že mi začali po jednom vyprávět o jejich prázdninách a skoro u toho ani nemrkali.
Jenifer je strávila u moře v Evropě s rodiči. Její otec nebyl čistokrevný a pocházel z Itálie, takže tam pravidelně jezdili už od jejího útlého dětství. Byla tam i se svým starším bratrem a jeho přítelkyní Giou, kterou moc nemusela. Oba už vystudovali.
Samuel jezdil po příbuzných, u tet a strýců se střídal každý týden. Měl hodně tet a strýců. Neměl rád jednoho svého bratrance jménem Stefan a naopak sestřenici Cortney v Americe rád měl, prý dělala hodně vtípků na rodiče.
A Padma, stejně jako já, zůstala doma v Anglii, kde měla na návštěvě kamarádku z Francie na jeden měsíc a babičku s dědou na druhý.
,,Prostě jsem potřebovala znát pravý důvod. Jinak bych vám nevěřila." odpověděla jsem jednoduše, když se mě zeptali, proč jsem se s nimi začala bavit po tak dlouhé době.
Divili se, že jsem se na ně spíše nenaštvala. Ale na to jsem jim odpověděla, že si více cením kruté pravdy, než milosrdné lži. Že toto pravidlo jsem si dala poté, co mě bývalí přátelé zradili. Což naprosto chápali.
Po celou dobu oběda, i po něm, jsem jim vyprávěla já o svém tréninkovém programu s Lupinem.
Přešli jsme do knihovny, kde jsme si za neustálého hovoru udělali úkoly do kouzelných formulí a do obrany.
Pak jsem je požádala, jestli by jsme se nemohli sejít na večeři, protože jsem měla sraz se sestrou.
Nijak se neurazili, nebo jsem to nezaregistrovala, a souhlasili s tím, že si chtěl Samuel a Padma stejně zalétat, když venku bylo ještě hezky. A Jenifer je při tom vždy studovala a dávala jim rady ohledně postavení. Studovala si pro sebe náš famfrpálový tým. To jsem moc nechápala, ale nezkoumala jsem to.

Se sestrou, která za mnou přišla, se minuli ve dveřích. Když viděla, jak jsem se na ně vesele usmívala, když odcházeli, tázavě se na mě podívala.
A na vysvětlení situace řekla jen, že jsem zvláštní případ. Trochu mě to urazilo.
,,Tak otevřeš už to?" dosedla vedle mě na židli u stolu a netrpělivě ukázala na kabelku vedle mých dodělaných úkolů.
,,Ty jsi nějaká zvědavá." dala jsem oči v sloup a opravdu zapátrala v kabelce.
Vyndala jsem poněkud objemnější balík, byla zázrak (kouzlo) že se tam vůbec vešel.
,,Tak to otevři!" naléhala.
Dala jsem se do rozbalování hnědého papíru.
Pod ním byla světle modrá krabice, kterou jsem, na pobídku Apolly, rychle otevřela.
Naskytl se mi pohled na složené tmavě modré plesové šaty s jedním ramínkem.
Trochu omámeně jsem přejela prsty po látce na korzetu. Byla to jemná látka, asi hedvábí, a nádherně se na denním světle leskla.
Vzala jsem je do rukou a vyndala.
Sukně byla široká a volně splývala až k zemi.
Pod šaty byli jednoduché béžové boty na vysokém podpatku.
,,To je nádhera." vydechla paní Fresková za sestrou.
Byla zvyklá, že jsme se s Apollou scházeli v knihovně. V podstatě jsme si z knihovny udělaly bezpečné místo pro setkání. Vlastně byla ráda, občas si povídala s námi. Prohlédla si šaty a pak odešla, aby jsme měly soukromí.
,,Ale já se plánovala na ten ples hodit marod." zamumlala jsem si pro sebe.
,,Tak to ani náhodou! Půjdeš, i kdybych tě tam měla dotáhnout!" rozhodla sestra a postavila se.
,,Barvu jsem vybírala já." pochlubila se a trochu ke mě šaty v pase přitiskla.
,,Chtěla jsem nějaké složitější, ale máma s tátou se shodli, že máš raději jednoduchost. Museli jsme vzít na Příčnou ulici nějaké tvé věci, aby jsi to měla na míru." odstoupila a prohlížela si mě.
Jednou rukou jsem si chytila šaty na hrudi a druhou mávla se sukní. Ta jako by se třpytila.
Když jsem se podívala blíže, všimla jsem si drobných kamínků, které byly připevněné nepravidelně po déle délce sukně.
,,Vždyť to je souhvězdí Štíra!" vykřikla jsem a zírala na kamínky, které byli rozmístěné po celém obvodu sukně.
,,Ty jsi neslyšela o tom, že letošní ples je maškarní?" zeptala se pobaveně. Vůbec jí nepřekvapilo, že jsem souhvězdí svého znamení zvěrokruhu poznala.
,,Když se začalo mluvit o plese, vždy jsem vypnula." přiznala jsem a opatrně složila šaty zpět do krabice.
,,Ty jsi marná." zasmála se Apolla.
,,Pokud to je maškarní, tak asi půjdu za své znamení." usmála jsem se spíše pro sebe.
,,Ale co maska?" otočila jsem se na sestru.
,,Tu rodiče nesehnali. Prý se máš podívat v Prasinkách." pokrčila rameny.
Moc jsem do kouzelnické vesnice nechodila, jen pokud jsem měla chuť na něco sladkého, nebo když jsem potřebovala doplnit školní zásoby.
,,Půjdeš na ples?" zeptala jsem se Apolly a zamyslela se, za co by mohla jít.
,,Ne. S Kaylou, Herriet, Ziou a Lily jsme se dohodli, že si uděláme dívčí večer. Co kdyby jsme ti pomohly s přípravou?" napadlo Apollu a rukama si prohrábla vlasy. Při zmínce o 'holčičí večeru' se zašklebila. Rozhodně neplánovaly zkoušení si šatů a líčení. Spíš jsem předpokládala, že něco provedou ostatním, až budou pryč.
,,Klidně, ale nevím, jak to chceš udělat. Vy do mojí ložnice jít nebudete moct, a já k vám si taky ne." posadila jsem se zpět na židli a krabici s šaty od rodičů jsem vrátila do krabice a tu následně do kabelky.
,,Holkám to vadit nebude a když si pozměníš obličej a vlasy, tak tě propašuju k nám. A cestou zpět tě stejně nikdo nepozná, nebo se schováš pod zastírací kouzlo."
,,Ty to máš nějak promyšlené." usmála jsem se na ní.
,,Možná." odpověděla neurčitě a zašklebila se.